Některé nálezy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu

Nálezy ÚS a NSS, které nějakým způsobem souvisí s přepravní kontrolou a s uložením přirážky, avšak podstata ústavní stížnosti spočívá zpravidla v pochybení okresního soudu a ne v "přepravním problému".

Odklad vykonatelnosti a nepřiměřené soudní výlohy
ÚS odložil vykonatelnost platebního rozkazu, neboť okamžitou vykonatelností by byla způsobena větší újma cestujícímu v tísnivé finanční situaci, než dopravnímu podniku.
Stěžovatel (cestující) napadl nepřiměřenost nákladů soudního řízení ve vztahu k nenáročnosti vypracování formulářové žaloby a k nízké žalované částce.
Tuto nepřiměřenost Ústavní soud (roku 2008) odmítl (red. pozn. - ke změně názoru došlo v pozdějších letech).
Stěžovatel navrhoval také zrušení některých zákonných ustanovení, tento návrh však vzal zpět.
Odlišný názor zastává soudkyně Ivana Janů, která aplikuje jiné usnesení týkající se odměny exekutora na ostatní právnická povolání a uvádí, že odměny by měla odrážet složitost, odpovědnost a namáhavost úkonu s ne jen hodnotu plnění. Poukazuje na možné negativní sociální dopady.

Plné znění nálezu I.ÚS 1056/07 zde.


Nečitelnost zápisu z kontroly a postoupení pohledávky
Obecný soud považoval za nedostatečně prokázané postoupení pohledávky a za nedostatečně průkazný zápis o provedené přepravní kontrole (místo kontroly, výše přirážky).
Stěžovatelka (žalobkyně vymáhající pohledávku z přirážky k jízdnému) napadá ústavní stížností nepředvídatelnost soudního rozhodnutí obecného soudu.
Ústavní soud dal za pravdu stěžovatelce, že nemohla předpokládat, že po vyhotovení platebního rozkazu dospěje sám soud k opačnému názoru a vydá zamítavý rozsudek; přitom soud nezpřístupnil stěžovatelce námitku žalovaného k vyjádření.
Ohledně nečitelnosti výše přirážky na zápisu o provedené přepravní kontrole shodně se stěžovatelkou odkazuje Ústavní soud na smluvní přepravní podmínky, v nichž je částka specifikována.
K postoupení pohledávky došlo okamžikem smlouvy o postoupení, nikoli oznámením dlužníkovi.

Plné znění nálezu I.ÚS 1980/08 zde.


Záchyt revizorem neomlouvá
Účastník soudního řízení (ve věci přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení) se nedostavil včas na zahájení jednání u Krajského soudu v Ostravě.
Důvodem zpoždění bylo zadržení účastníka revizorem a jeho lustrace na policii, Ačkoli na místě cestující argumentoval doloženým spěchem na soudní jednání, dorazil přesto k soudu se čtyřicetiminutovým zpožděním. Mezi tím již krajský soud zahájil jednání bez přítomnosti neomluveného účastníka a poté ve věci rozhodl.
Kasační stížností se domáhal opozdivší se účastník soudního řízení (stěžovatel, cestující) nápravy, tedy že zbavením osobní svobody revizorem a policistou se nemohl dostavit včas na jednání u krajského soudu.
Nejvyšší správní soud argumentoval, že takovou nepřítomnost nelze podřadit pod "objektivní důvody neúčasti" a že je jen na vůli stěžovatele (cestujícího), pokud cestuje bez platného jízdního dokladu a odmítá zaplatit pokutu.
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost.

Plné znění rozsudku 3 Ads 118/2009 zde.


Uznání dluhu za přirážku a jízdné a jejich promlčení
Stěžovateli (cestujícímu, žalovanému) uložil 14. 11. 2005 revizor Dopravního podniku v Ostravě přirážku 1000 Kč a cestující podepsal vyplněný tiskopis "dohoda s cestujícím".
Žalobce podal žalobu až v květnu 2009 (po necelých čtyřech letech, tedy po obecné promlčecí době), v lednu 2010 proběhlo u Okresního soudu v Ostravě jednání.
Stěžovatel namítal, že není možné, aby v jednu chvíli závazek vznikl i byl zároveň uznán, tedy že jde o neuznaný závazek, a tím i o promlčený závazek.
Okresní soud je názoru, že k uznání dluhu (§ 558 ObčZ) dojde jednostranným úkonem dlužníka poté, co dluh vznikne, a dříve, než nastane jeho splatnost; promlčení uznaného dluhu nastává po deseti letech od uznání.

Podle ústavní stížnosti soudkyně okresního soudu neřešila jeho argumentaci, z té projednala jen namítnuté promlčení; před vynesením rozsudku jej neseznámila se svým názorem, aby mu mohl oponovat. Stěžovatel se dále domáhá zrušení ustanovení OSŘ, které vylučuje odvolání u bagatelních věcí.

Ústavní soud neshledal pochybení okresního soudu a ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Ohledně dvoustupňovosti soudního řízení ÚS konstatoval, že ta je ústavně zakotvena jen v trestních věcech.

Plné znění nálezu I.ÚS 967/10 zde.


Pochybení obecného soudu
Stěžovatelka napadla ústavní stížností rozsudek obecného soudu, který zamítl její žalobu proti cestující na zaplacení 1000 Kč za přirážku k jízdnému; důvodem ústavní stížnosti bylo porušení práv stěžovatelky co účastníka soudního řízení.
Ústavní soud stížnosti vyhověl.
Ústavní soud konstatoval, že obecný soud neseznámil stěžovatelku s odporem žalované, že stěžovatelka se nemohla k odporu vyjádřit.
Dále konstatoval, že ze složenky o zaplacení přirážky nevyplývá bližší specifikace úhrady a že cestující měla více dluhů.
Navíc splnění dluhu bylo zasláno právní zástupkyni, a ne stěžovatelce.

Plné znění nálezu III.ÚS 3379/10 zde.


Pochybení obecného soudu
Stěžovatelka napadla odnětí možnosti jednat ve svém případě před soudem. O již proběhlém soudním řízení se dozvěděla až z nařízené exekuce; dále stěžovatelka napadla ještě další závady a nesrovnalosti.
Proti stěžovatelce byla vedena tři samostatná řízení (žaloby) o zaplacení přirážky k jízdnému.
Obecný soud vycházel z fikce doručení nařízení jednání a rozsudku. Na uvedené adrese stěžovatelky nebydlela, což Ústavnímu soudu prokázala.
Obecný soud pochybil i v záznamu, ve kterém uvedl, že byli přítomni účastníci (žalovaná však nebyla) nebo že byl přítomen opatrovník (ten nebyl ustaven).
Stěžovatelka namítala nesloučení žalob a enormní nárůst poplatků za advokáta za vypracování tří shodných formulářových žalob.
Ústavní soud stěžovatelce vyhověl, napadený rozsudek zrušil (věc se vrací k projednání obecnému soudu).

Plné znění nálezu IV.ÚS 2477/12 zde.


Cizí přirážka
Stěžovatel v odporu proti platebnímu rozkazu uvádí, že bez platné jízdenky nejel, doložil, že měl platnou časovou jízdenku, a dále uvádí, že při kontrole byl jeho pas zneužit jeho spolubydlícím.
Stěžovatel (žalovaný) chtěl uplatnit písmoznalecký posudek zápisu z kontroly; zároveň žádal o nařízení jednání.
Obecný soud v té věci nenařídil jednání a vynesl rozsudek.
Stěžovatel se u Ústavního soudu domáhal zrušení rozsudku, to z důvodu, že soud nenařídil jednání a neumožnil mu předložit důkazy (vycházel jsen z důkazů předložených žalobcem).
Ústavní soud stěžovateli vyhověl, napadený rozsudek zrušil (věc se vrací k projednání obecnému soudu).

Plné znění nálezu II.ÚS 3679/12 zde.




Upozornění k publikovaným nálezům Ústavního soudu (http://nalus.usoud.cz):
Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na internetové stránce nalus.usoud.cz k dispozici zdarma. Jejich další používání včetně používání doprovodných informací je povoleno pod podmínkou, že je výslovně uveden tento zdroj, zmíněna jeho bezplatnost a upozorněno na jeho neautentickou povahu.
Ústavní soud České republiky, Joštova 8, Brno, Česká republika


| hlavní stránka > předpisy > ostatní nálezy Ústavního soudu |