Ochrana spotřebitele-cestujícího (2.)

Povinnosti dané smluvními přepravními podmínkami aneb není vždy dáno co je psáno

Dopravcům je uloženo vypracovat smluvní přepravní podmínky. Je stanoveno, co jsou na jedné straně dopravci oprávněni ve svých podmínkách upravit. Na druhé straně je stanoveno, co upravit nesmí, co nesmí překročit.
A pak je tam prostor vecpat do smluvních přepravních podmínek něco, k čemu dopravci přímo zmocněni nejsou, ale na druhé straně co jim není zakázáno. Tato "kukaččí" ustanovení „ze země nikoho" - platí nebo neplatí?
Někteří dopravci svoji pozici silně nadhodnocují, tváříce se „My, Dopravce První, vyhlašujeme pro své poddané cestující tyto smluvní přepravní podmínky..."

Citace předpisů:

Je jich mnoho a pro přehlednost jsou proto zařazeny až na konec.
Výňatky ze silničního zákona 111/1997 a ze zákona 266/1994 o drahách a z přepravního řádu - vyhláška 175/2000

Výklad:

Smluvní přepravní podmínky na straně dopravce

Uložení přirážky je možné jen za nedodržení tarifních podmínek, za porušení přepravního řádu a za neuposlechnutí oprávněného příkazu pověřené osoby.
Za tzv. „porušení smluvních přepravních podmínek" zákon neumožňuje uložení přirážky. Mimo to je osnova SPP koncipována tak, že SPP v podstatě porušit nelze.

Specifikace obsahu smluvních přepravních podmínek
- Dopravce je povinen vydat smluvní přepravní podmínky (dále též SPP), dáno oběma zákony.
- V nich stanoví výši přirážky za neprokázání se platným jízdním dokladem a výši přirážky za porušení přepravního řádu nebo pokynu pověřené osoby. Dáno oběma zákony.
- Zákony zmocňují ministerstvo vydat přepravní řád (specifikují jeho obsah), přitom stanovují, že se dopravce nesmí odchýlit od přepravního řádu ve svých přepravních podmínkách v ustanoveních, které upravují: vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů, podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy;
- Ve smluvních přepravních podmínkách dále může na základě zmocnění přepravním řádem (vyhl. 175/2000 Sb.) dopravce upravit některé náležitosti (např. údaje pro kontrolu platnosti jízdenky, způsob vracení jízdenek, podmínky přepravy dětí a invalidů, podmínky přepravy zavazadel; úplný výčet je na jiném místě tohoto dokumentu); zmocnění ke stanovení libovolných dalších podmínek v SPP se v zákoně ani v přepravním řádu nenachází;
- přepravním řádem je vedle toho dán zákaz zhoršit smluvními přepravními podmínkami postavení cestujícího a zákaz rozporu smluvních přepravních podmínek s obecně platnou legislativou.

Tolik o smluvních přepravních podmínkách na straně dopravce.

Smluvní přepravní podmínky na straně cestujícího

V přepravním řádu je stanovena závaznost smluvních přepravních podmínek pro cestujícího.
Ale jakých podmínek v jakém rozsahu? Těch, k jejichž vydání je dopravce zmocněn zákonem a přepravním řádem? Nebo i těch ustanovení, které dopravce na základě svévole do SPP vecpe?

Z uvedeného se nechá odvozovat, že ve smluvních přepravních podmínkách lze upravit pro cestujícího závazně jen výši přirážky a jen podrobnosti přepravy, k jejichž úpravě je dopravce výslovně zmocněn přepravním řádem.
Dále se nechá odvozovat, že platnost takových ustanovení, k jejichž úpravě v SPP není dopravce oprávněn, je přinejmenším sporná. Kloním se víc k neplatnosti těchto „kukaččích" ustanovení - záleží však na charakteru obsahu ustanovení (rozebráno níže).

Důvody jejich neplatnosti jsou následující a jsou poměrně jednoduché:
1. Přepravní řád taxativně stanovuje položky, které může dopravce uvést v SPP. Zároveň přepravní řád stanovuje závaznost pro cestujícího. Je tedy zapotřebí obě tyto strany práv a povinností posuzovat ve vzájemné jednotě.
2. Cestující nemůže znát předem do detailů přepravní podmínky všech dopravců, které nahodile na svých cestách použije. Cestující však může znát přepravní řád upravující podstatné náležitosti přepravy a může přitom vědět, že SPP upravují již jen nepodstatné podmínky přepravy.
3. Podnikatel při prodeji zboží nebo poskytování služeb mnohdy vydává všeobecné obchodní podmínky. Ty však nemají obecnou platnost - aby platily, musí obchodní partner tyto podmínky přijmout v písemné smlouvě. Není důvod, aby dopravci mohli všeobecné obchodní podmínky (smluvní přepravní podmínky) obchodnímu partnerovi (cestujícímu) jednostranně určit.
4. a) A to nejdůležitější nakonec: Zákon 111/1994 Sb, § 18b umožňuje dopravci se ve SPP odchýlit od přepravního řádu jen v případech podmínek koupě místenky, podmínek přepravy zavazadel, zvířat a zásilek.
V ostatních případech není autobusový dopravce oprávněn se v SPP od přepravního řádu odchylovat, tedy ani zavádět nové, přepravním řádem neupravené podmínky.
4. b) Pro drážní dopravu toto omezení neplatí. Zde však je ustanovení: "Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách." - Z toho vyplývá, že lze jen upřesnit již existující podmínky dané přepravním řádem, naopak z toho nevyplývá právo zakládat cestujícímu nové povinnosti přepravním řádem neupravené.
5. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 4 Tz 33/2006:
"Pokud dopravce smluvní přepravní podmínky v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., skutečně vydá, pak musí tyto smluvní přepravní podmínky být v souladu, jak s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, tak i s vyhláškou č. 175/2000 Sb., na kterou občanský zákoník ve svém ustanovení § 772 odkazuje (viz § 49 odst. 2 cit. vyhl.). Pokud pak jednotlivá ustanovení smluvních přepravních podmínek dopravce nejsou v souladu se shora citovanými právními předpisy, nemohou se taková ustanovení platně stát součástí obsahu smlouvy uzavřené mezi dopravcem a cestujícím."
6. A nakonec je tu rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, spisová značka: 24 Co 163/2003
Zde soud zdůrazňuje, že smluvní přepravní podmínky nejsou obecně platným předpisem, a proto je nutno je dokazovat.
Soud musí zkoumat jejich soulad či nesoulad s obecně závaznými předpisy.


Přes vše uvedené není "kukaččí" ustanovení jako "kukaččí" ustanovení.
Ustanovení SPP, která dopravce uvádí, aniž by k tomu byl zmocněn zákonem nebo přepravním řádem, lze rozdělit do tří skupin:
Ustanovení ochraňující cestujícího, ustanovení neutrální a ustanovení poškozující či jinak znevýhodňující cestujícího.
  • Ustanovení ochraňující cestujícího
    Jde o taková ustanovení, která by jinak mohla být v interních předpisech dopravce. Vložením do SPP (zveřejněného předpisu) je cestující seznámen, jak dopravce ukládá svým pověřeným osobám jednat s cestujícím.
    Příkladem by mohly být SPP dopravce Č, které zakazovaly možnost vyloučení z přepravy skupiny osob hodné zvláštního zřetele, jmenovitě se snad jednalo o děti do 15 let, těhotné ženy, osoby invalidní a staré. Takové opatření je jen praktickou aplikací zákonných ustanovení "vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího" a pověřená osoba je cestujícího vyloučit oprávněna a ne povinna.
    Takové ustanovení v SPP považuji za platné.
  • Neutrální ustanovení
    Neutrální ustanovení SPP vyjadřují určitý názor, směr pohledu na konkrétní záležitost. Navenek tak určují, jak se má pověřená osoba chovat v dané situaci. Cestujícím tato ustanovení nejsou ku škodě a ani ku prospěchu. Dopravce se pak o ně opírá například při vyřizování stížností.
    Příkladem by mohly být SPP dopravce P, které ukládají cestujícímu povinnost být přítomen na zastávce nejpozději při příjezdu vozidla.
    Pokud takové ustanovení není zneužíváno k šikanování dobíhajících cestujících, nelze proti němu nic namítat. Jde o imperfektní ustanovení, ustanovení pořádkové, za jehož porušení nehrozí žádná sankce. Dopravce takovým ustanovením získává nástroj pro řešení stížností - v uvedeném příkladu při stížnosti cestujícího, na kterého řidič nepočkal. Řidič má povinnost dodržovat jízdní řád, naopak mu žádný předpis neukládá čekat na opozdilce. Tímto neutrálním ustanovení SPP dopravce vykládá zákon a vyhlášky.
  • Ustanovení poškozující či jinak znevýhodňující cestujícího
    Jedná se o taková ustanovení, která cestujícím ukládají další povinnosti, který jej omezují nebo která krátí jeho práva.
    Taková ustanovení jsou zakázaná. Jsou-li přes zákaz použitá, jsou neplatná.

Příklady závadných ustanovení SPP u vybraných dopravců

Příklad 1:
Dopravce A ve svých SPP uvádí jako splnění přepravní smlouvy nejen přepravu cestujícího do jeho cílové zastávky a nebo jeho oprávněné vyloučení z přepravy, ale protiprávně uvádí jako splnění přepravní smlouvy také nemožnost dojet do cílové zastávky cestujícího.

Hodnocení: V takovém případě ke splnění přepravní smlouvy nedochází a dopravce je povinen cestujícího dopravit jiným vozem nebo mu vrátit jízdné; ustanovení je v rozporu se silničním zákonem a je proto neplatné.

Příklad 2:
Dopravce K ve svých SPP uvádí, že cestující, kterému je uložena přirážka, je povinen podepsat do zástavy směnku na pět tisíc korun.

Hodnocení: Směnka se vyhotovuje vždy dobrovolně. Žádný předpis nemůže osobu přinutit podepsat směnku. Ustanovení považuji za neplatné a nebo přinejmenším za nevymahatelné. Pokud cestující podpis směnky pro dopravce K odmítne, nehrozí mu za to žádná sankce.

Příklad 3
Dopravce P ve svých SPP uvádí: „Cestující je povinen ... zdržet se všeho, co by mohlo ... působit rušivě na pracovníky dopravce při výkonu jejich služby". Zdánlivě přirozený požadavek ...v konkrétním případě však dopravce P tohoto ustanovení zneužil proti cestujícímu S, a uložil mu přirážku za to, že S oponoval revizorovi. (Je škoda, že S v soudním sporu nakonec záležitost vzdal a nenechal soud v té věci rozhodnout.) Rušivé působení na pracovníky dopravce (hovorem, pobytem v prostoru) je porušením přepravního řádu jen v případě, že tím pracovníkem je řidič. Na revizory se ustanovení nevztahuje, s revizorem diskutovat lze.

Hodnocení: Co je zakázáno cestujícímu stanovuje přepravní řád. Další dodatečné zákazy a příkazy dopravce hodnotím jako neopodstatněné a neplatné. Dopravce není oprávněn sankcionovat porušení SPP. Další zákazy a příkazy však může dát cestujícímu na místě pověřená osoba; ale i zde je charakter pokynu limitován.


Příklad 4
Dopravce P by do svých SPP uvedl, že není možné přepravovat osoby, které jsou pod vlivem alkoholu.
Toto ustanovení by mohlo pocházet od "starého praktika". Nacházelo se např. v městském přepravním řádu, vyhl. 127/1964 Sb. Současně platná legislativa takové omezení nezná.

Hodnocení: Ustanovení je neplatné, neboť zhoršuje postavení cestujícího/spotřebitele oproti obecně platným předpisům. Cestující může být vyloučen až na základě nevhodného chování opilostí způsobeného a ne za samostatnou podnapilost či jen mírný vliv alkoholu. Vedle toho nejsou pověřené osoby oprávněny provádět u cestujících dechovou zkoušku.


Při sporu s dopravcem
- pro posílení své pozice má cestující možnost dovolat se neplatnosti tzv. relativně neplatných smluvních ustanovení podle občanského zákoníku.

Na tomto místě je třeba se zmínit o jiných ustenoveních do SPP vložených:
Dopravce by mohl vložit do SPP např. podmínky úschov v nádražních úschovnách, podmínky vydávání čipových karet, podmínky nákupu v e-shopu dopravce a jiné podobné texty.
Souhrnným znakem těchto textů je, že nemají přímou souvislost s přepravou cestujícího, že nejsou vydány na základě přepravního řádu a že se více blíží obchodní činnosti, a proto nelze na ně uplatnit ustanovení přepravního řádu o závaznosti SPP (§ 49 PŘ).
Ideální je vydání těchto jiných řádů (úschovního, obecné obchodní podmínky e-shopu apod.) v oddělených dokumentech.


Citace předpisů:

Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen ...
b) vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif,
zákon 111/1994 Sb, § 18

Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen:
a) provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstník
zákon 266/1994 Sb, § 36

Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč.
zákon 111/1994 Sb, § 18a, odst. 3)

Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1000 Kč.
zákon 266/1994 Sb, § 37. odst. 6)


Přepravní řád
(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád. V přepravním řádu se uvede zejména
a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku,
b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců),
c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení ,
d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy,
e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy,
f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci,
g) podmínky přepravy zvířat,
h) podmínky přepravy autobusových zásilek a tarif.

(2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h).
zákon 111/1994 Sb, § 18b, odst. 1) a 2)

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.
(2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména
a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,
b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů,
c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného,
d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,
e) podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f) způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat,
g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy,
h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,
i) věci vyloučené z přepravy zavazadel,
j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily,
k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,
l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména ...
zákon 266/1994 Sb, § 37. odst. 1) až 3)

Omezení analogické k zákonu 111/1994 Sb, § 18b, odst. 1) a 2) se v zákonu 266/1994 Sb. o drahách nenachází.
Avšak je zde ustanovení:
(7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.
zákon 266/1994 Sb, § 37. odst. 6)

13. 2. 2012, doplnění 6. 9. 2014
(revize ve vztahu ke změně OZ dne 23. 1. 2014)



| hlavní stránka > předpisy > výklad - ochrana spotřebitele 2. |
přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03314.htm