Jízdní doklad a jízdenka

Článek se věnuje výkladu rozdílu mezi jízdenkou a jízdním dokladem a dále se věnuje výkladu jízdenek pro jednotlivou jízdu a jízdenek časových.
Od účinnosti novely přepravního řádu od října 2020 se již nepoužívá pojem "jízdenka" jako jedna z forem "jízdního dokladu". Historicky se používal pojem "jízdní lístek", popř. "lístek".

Citace předpisů:

§ 4

Jízdní doklad
(1) Cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Jízdním dokladem je
a) jízdenka pro jednotlivou jízdu,
b) jízdenka časová, opravňující k více jednotlivým jízdám po dobu její platnosti ve vymezeném rozsahu,
c) průkaz, jehož držitel má podle zvláštního právního předpisu, ^2)
tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu.
(3) V dopravcem stanovených spojích se cestující kromě jízdního dokladu uvedeného v odstavci 2 prokazuje též dokladem o zaplacení ceny
a) ve vlacích na dráze celostátní a regionální
1. příplatku za použití vlaku vyšší kvality,
2. místenky,
3. příplatku za lůžko nebo za lehátko,
b) v autobusech kromě městské autobusové dopravy místenky.

§ 5
Náležitosti jízdního dokladu
(1) Jízdenka pro jednotlivou jízdu obsahuje
a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,
b) nástupní a cílovou stanici nebo přepravní pásmo,
c) výši jízdného, druh jízdného, případně výši slevy,
d) údaj o platnosti,
e) další údaje umožňující kontrolu platnosti a správnosti jejího použití, stanovené ve smluvních přepravních podmínkách.
(2) Jízdenka časová obsahuje náležitosti, které obsahuje jízdenka pro jednotlivou jízdu, a dále obsahuje údaje o druhu časové jízdenky a případně údaje označující jejího držitele.
(3) Jízdní doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) obsahuje údaje stanovené zvláštním právním předpisem,^2) tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami.

pozn. 2)
§ 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb. , tzn. průkazy ZTP a ZTP/P

§ 7
Placení jízdného, příplatků a místenek
(1) Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen "jízdenka") platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy.3) Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo místenky (§ 4 odst. 3) ve výši podle tarifu.

Vyhláška MDS 175/2000 Sb., přepravní řád v původním nenovelizovaném znění.

Výklad:

Jízdenka a jízdní doklad

(Pro přepravní řád účinný do 30. 9. 2020)

Cestující musí mít jízdní doklad, avšak obvyklá věta zní: "Kontrola jízdenek."
Co tedy průvodčí a revizoři kontrolují? Jízdenky, nebo jízdní doklady?

Pojem jízdní doklad je univerzálnější než pojem jízdenka.

Jízdenkou se rozumí doklad o zaplacení jízdného, který opravňuje k přepravě.
Může jít jak o jízdenku pro jednotlivou jízdu vymezenou konkrétním vozem, konkrétní trasou nebo cílem,
může jít o jízdenku krátkodobou časovou, vymezenou minutovou nebo hodinovou platností,
může jít i o jízdenku dlouhodobou časovou, vymezenou denní, měsíční nebo zpravidla až roční platností.
Jízdenkou je i jízdenka zaměstnanecká či jinak velice výrazně zvýhodněná, protože jde o doklad, který si cestující hradí.

Každá jízdenka je zároveň jízdním dokladem.
Na druhé straně ne každý jízdní doklad je jízdenkou, i když většina jízdních dokladů jízdenkou je.

Za jízdní doklad, který však jízdenkou není, je - ve smyslu poznámky - průkaz ZTP nebo ZTP/P, pokud je předpisem jeho držitel průkazu oprávněn k bezplatné přepravě.
Toto oprávnění vyplývá pro invalidu ZTP i ZTP/P, popř. jeho průvodce u ZTP/P v městské hromadné dopravě, a vyplývá pro průvodce u ZTP/P i v linkové autobusové dopravě a železniční dopravě, kde sám invalida má nárok jen na slevu.
Průkaz vydaný na základě zákona 100/1988 Sb. ve znění novel nemusí být jediným dokladem svého typu. Jednak se nyní postupuje při vydávání plastových karet ZTP a ZTP/P podle nového zákona, jednak průkaz ZTP či ZTP/P nemusí být jediným nejízdenkovým jízdním dokladem. Dokladů pro bezplatnou přepravu existuje více.
Za jízdní doklad, který není jízdenkou, lze dále považovat průkazy protifašistických bojovníků, průkazy PTP, průkazy dárců krve, pokud některé (městské) tarify umožňují jejich držitelům bezplatnou přepravu.
Jízdním dokladem je také občanský průkaz, pokud jím cestující dokládá nárok na bezplatnou přepravu (např. věk nad 70 let).

Průkaz na slevu jízdného

Průkaz na slevu jízdného sám o sobě za jízdní doklad přepravním řádem označován není. Jeho předložením je však podmíněna platnost jízdenky jako takové.
Průkazem na slevu jízdného je zejména průkaz, jímž dítě dokládá svůj věk pod 15 let a tím i nárok, na poloviční jízdenku, dále pro dojíždějící žáky a studenty jsou to žákovské průkazy a dále průkaz ZTP (ZTP/P) v železniční a v linkové autobusové dopravě, popřípadě průkazy pro doložení nároku na slevu pro jiné segmenty cestujících (např. důchodci, dárci krve). O odebírání průkazů na slevu jízdného přepravní předpisy vysloveně nehovoří.
Avšak žákovské průkazy na slevu jízdného (žákovský průkaz pro žáky 6-15 a žákovský průkaz pro žáky 15-26) lze v případě neplatnosti odebrat podle metodického pokynu Ministerstva dopravy, jímž se řídí vydávání a používání žákovských průkazů.

Na pomezí mezi průkazem na slevu jízdného a mezi nedílnou součástí jízdního dokladu je placený průkaz na slevu, přesněji průkazy placené dopravci. Jde např. o IN karty ČD. Správnější se jeví zařazení placeného průkazu mezi jízdenky - cena jízdného je zde dvousložková: První složka je fixní, paušální, je to cena průkazu; druhá složka, vlastní jízdenka je proměnné ceny, v závislosti na rozsahu poskytnuté přepravní služby. (S dvousložkovou cenou se lze setkat např. i v plynárenství, elektrárenství nebo telekomunikačních službách. Zde s rostoucí cenou paušálu klesá jednotková cena dodávky.)
Extrémní hodnotou placeného průkazu na slevu je pak časová jízdenka, kde je paušální složkou cena časové jízdenky, druhá, proměnná složka je nulová.
Do tohoto bodu nepatří slevové průkazy placené jinému subjektu, např. průkazy ISIC.

Za zmínku stojí ještě doklady, na jejichž základě se bezplatně a služebně přepravuje zaměstnanec dopravce vozem svého zaměstnavatele.
Zde nedochází k uzavření přepravní smlouvy. Zaměstnanec necestuje pro uspokojení svých přepravních potřeb, ale pro uspokojení potřeb svého zaměstnavatele. Ač jsa přepravován, není cestujícím a nevztahuje se na něho povinnost mít jízdní doklad. Svoji přítomnost ve voze pak prokazuje jiným způsobem a porušení této povinnosti by se nechalo hodnotit jen jako porušení pracovní kázně.
Obdobně se nechá hledět na přepravované osoby smluvních partnerů (externí přepravní kontrola, ankety mezi cestujícími, přepravní průzkumy, občerstvení apod.)


Zpět k úvodní otázce. Revizoři kontrolují jízdní doklady a průkazy na slevu jízdného. "Kontrola jízdenek" je však vžitá fráze.


Jízdenky pro jednotlivou jízdu a jízdenky časové

Přepravní řád dělí jízdenky na jízdenky pro jednotlivou jízdu a na časové jízdenky.
Mezi těmito dvěma druhy jízdenek není ostrá hranice - u jízdenky s platností např. 30 minut je sice časové vymezení její platnosti, na druhé straně se na tuto jízdenku více než jedna jízda obvykle nedá stihnout.

Jízdenky pro jednotlivou jízdu
Jsou to vždy ty jízdenky, které jsou vázány na konkrétní vůz (nepřestupní štípací jízdenky mechanického odbavování cestujících, jízdenky ČSAD, jízdenky s místenkou). Dále jsou to jízdenky, na nichž je jednoznačně vymezena trasa (klasické jízdenky ČD a ČSAD), ať je tam právo přerušení jízdy či přestupu nebo není. U jízdenky pro jednotlivou jízdu může být i časové omezení (povinnost dne nástupu jízdy nebo povinnost nejzazšího ukončení jízdy). Časové omezení však musí být druhotné.

Vícenásobné jízdenky pro jednotlivou jízdu
Některé jízdenky umožňují opakované postupné použití za stanovených podmínek. Například zpáteční jízdenky ČD, kilometrická banka ČD, univerzální jízdenka pro vyznačení potřebného počtu pásem v IDS JMK.
Pro tento druh jízdenek přepravní řád speciální označení nemá, ale lze na ně hledět jako na zakoupení většího množství jízdenek pro jednotlivé jízdy a jejich postupné spotřebovávání.

Jízdenky časové
Jizdenky časové jsou vždy jízdenky jednodenní a déledobější jízdenky (zpravidla maximálně roční).
Jízdenky časové jsou také krátkodobé jízdenky, jejichž primární platnost je vymezena časem (tím se nevylučuje omezení prostorem, např. tarifní zónou). Tyto druhé jmenované jízdenky, jak již bylo v úvodu řečeno, tvoří hranici mezi jízdenkami pro jednotlivou jízdu a jízdenkymi časovými. Vzhledem k tomu, že jízdenka je vymezena především časem a že ji neomezuje ani použití konkrétního vozu nebo konkrétní trasy (předem určeného startu, trasy a cíle), by bylo nejlépe řadit tyto jízdenky mezi jízdenky časové. (Kdybychom řadili jízdenku mezi jízdenky pro jednotlivou jízdu, byla by pak časová hranice mezi jízdenkou pro jednotlivou jízdu a jízdenkou časovou značně neurčitá. Jaká by měla být časová platnost jízdenky, aby vše pod ní byly jízdenky pro jednotlivou jízdu a vše nad ní by byly jízdenky časové? Měla by hranice být 15 minut? Nebo 30, 60, 120? Nebo tři hodiny? Těžko říct.)

Jízdenky hybridní
Praxe je bohatší než teorie.
Vedle jízdenek pro jednotlivou jízdu a jízdenek časových jsou zde jízdenky, které nelze jednoznačně zařadit:
MHD Plzeň, Plzeňské městské dopravní podniky: Uvnitř vozu umístěný jízdenkový automat prodává mj. přestupní jízdenky s platností 30 minut, a pokud cestující neopustí vozidlo, platí táž jízdenka bez ohledu na čas až na konečnou zastávku tohoto vozu.
Jízdenka je v zásadě časová, může být pro jednotlivou jízdu. Záleží jen na cestujícím, jaký ze dvou typů platnosti si vybere.
MHD Cheb, Autobusy Karlovy Vary: Jízdenky pro jednotlivou vydává automat u nástupních dveří oproti uhradě v hotovosti nebo z elektronické peněženky. Při dodržení časového limitu lze pokračovat po přestupu jiným spojem. Jízdenka je v zásadě pro jednotlivou jízdu, může být i jízdenkou časovou.
České dráhy: Dvousložkové jízdné při použití některého druhu komerční slevy (např. IN25, IN50). Paušální část jízdného tvoří časová jízdenka na čipové kartě a kilometrickou část jízdného tvoří zlevněná jízdenka pro jednotlivou jízdu. Žádnou z jízdenek nelze uplatnit samostatně.

Vedle členění jízdenek na jízdenku pro jednotlivou jízdu a na jízdenku časovou lze v předpiseck (PŘ, CVMF) i v praxi nalézt řadu dalších způsobů rozdělení jízdenek.


2. 6. 2013
(revize ve vztahu ke změně OZ dne 23. 1. 2014, úpravy 21. 12. 2015, 20. 12. 2024 oprava po novele PŘ)

| hlavní stránka > předpisy > výklad - pojmy jízdenka a jízdní doklad |
přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03311.htm