Revizor ve slovníkuslovo REVIZOR, REVIZEPříruční slovník jazyka českého (PSJČ)revisor (vysl. -zor), -a m.odborník provádějící revise, úředník, zřízenec, mající na starosti především revise, přehližitel. Dr. Zouplna, přísežný revisor obchodních knih. Čap. Ch. Pospíchal do záložny, kde byl revisorem účtů. Svob. K podúředníkům patří na př. strojvůdci, revisoři vozů a vlaků. Čes. pol. Policejní revisor jde kolem vedoucí služby městské policie. Šrám. Veř. spr. revisor pokladen, sčítací revisor. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ)revisor [-zor], revizor, -a m. (revisorka, revizorka, -y ž.)kdo je pověřen konat revizi něčeho: r. účtů, účetních knih; r. jízdenek; Gogolova hra R.; revisorský, revizorský příd.: r-á činnost; › podst. revisorství, revizorství, -í s. zaměstnání revizora revise [-ze], revize, -e ž. (z lat.) 1. zkoumání, zjišťování správnosti něčeho, např. zápisů, účtů ap.: r. účtů, knihovny; daňová r.; r. jízdenek kontrola; namátková r. 2. přezkoumávání něčeho za účelem úpravy, změny, zlepšení ap.: r. zahraniční politiky; r. hranic; r. trestního řízení; r. trestu; jazyková r.; polygr. oprava technických chyb podle poslední korektury 3. hovor. osoba (osoby) pověřená (pověřené) revizí: do závodu přišla r.; - revisní, revizní příd.: r. komise; polygr. r. otisk; úč. r. zpráva o provedení revize pozn: revisitatio - opětná přehlídka, vrchní přehlídka (latinsko-český slovník na stránce http://www.slovnik.cz/) Slovník spisovné češtiny (SSČ)revizor, -a m, kdo je pověřen revizí: r-ři účtů; -ka, y ž reviz|e, -e ž,1. zkoumání, kontrola 1: r. účtů, knihovny, jízdenek 2. přezkoumá(vá)ní za účelem změny, úpravy ap.: r. hranic, stanov; pokusy o r-i marxismu 3. revizní orgán, revizor, revizoři, kontrola 3: přišla r.; - ní příd.: r. komise, zpráva slovo KONTROLOR, KONTROLAPříruční slovník jazyka českého (PSJČ)kontrolor, -a m.dozorčí úřadník, zvl. v úřadech pokladničních. Byl kontrolorem při městském důchodu. Herrm. Dlouho nemohli se nový pan berní s novým kontrolórem vyznat v ohromných spoustách mnohaletých nedoplatků. A. Mrš. Když mu bylo padesát let, byl už létacím kontrolorem potravní daně. Vach. D dozorce, dohližitel. Otec ji [Vandu] nazýval domácím kontrolorem a pro radost jí dával zapisovat v knihách příjem a vydání. Sez. Jste muž, který dovede si býti nejlepším kontrolorem a správcem. Kun. kontrola, -y f. dozor, dohled, přezkoumávání. Kontrola je trvalým dohledem, kdežto revize se koná obyčejně namátkou. Techn. sl. Čichu přidělena jest jakási kontrola nad vlastními smysly. Thom. Dodává jim [vyšetřovancům ve vězení] hokynář, ovšem pod kontrolou a prostřednictvím profoských kanceláří, večeře. Mach. Kontrolu státního hospodářství v poslední instanci vykonává Národní shromáždění. Dobiáš. Náboženský život lidu [v době protireformační] byl pod přísnou kontrolou. Rais. V divokém běhu zapomněl [Brouček] docela na kontrolu ulic pozorné sledování. Čech. Kontrola finanční, účetní, sociální, dílenská. Kontrola výpočtu, měření a p. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ)kontrolor, -a m. (kontrolorka v. t.) (z fr.) 1. kdo je pověřen kontrolou (jakosti výrobků ap.): plánovači a k-ři závodu; technický k.; občanský k. kontrolující prodejny a práci prodavačů 2. (dř.) dozorčí úředník (v pokladně ap.): berní k.; vrchní k.; k. elektrických drah revizor; - kontrolorský příd.: k-á práce (Vrba); › podst. kontrolorství, -í s.kontrola, -y ž. (z fr.) 1. dozor, dohled, přezkoumávání: k. práce, jakosti, plánu, nákladů; k. žáků, závodů; k. teploty; k. usnesení, závazků; k. průkazů; policejní, zdravotní k.; občanská k. prodejen a práce prodavačů; hospodářská k.; účetní k.; soustavná, důsledná, namátková, občasná k.; přišla k. (ob.) osoba (osoby) kontrolou pověřená (pověřené); provádět k-u; podléhat něčí k-e; být pod k-ou; mít něco pod k-ou, k-u nad něčím; podn. hosp. vstupní, výstupní k.; ekon. k. korunou metoda, kterou se na základě úvěru poskytovaného státním podnikům lidového vlastnictví zjišťuje, zda hospodářská činnost podniků a hospodářských organizací odpovídá požadavkům státního plánu 2. řízení, vliv: získat k-u nad něčím; k. nad výrobou, k. Suezského průplavu; - kontrolní příd. sloužící kontrole, provádějící kontrolu: k. značka, snímek, ústřižek, váhy, číslo; k. otázka, test; k. lékařská prohlídka; k. hodiny; k. oddělení, komise, úřad, lékař, orgán; › přísl. kontrolně: dát se k. prohlédnout Slovník spisovné češtiny (SSČ)kontrolor, -a m, kdo je pověřen kontrolou, technický, občanský k..; -ka, -y kontrol|a, -y, ž1. dozor, dohled 2, ověřování, přezkoumávání: k práce, průkazů, žáků; celní, lékařská, silniční k.; účetní k. revize; výbory lidové k-y, být pod k-ou 2. vliv 2: získat k-u nad územím, průmyslem 3. kontrolní orgán, revize 3: přišla k.; -n|í příd." k. otázka, hodiny; k. lékařská prohlídka; -ě přísl. DALŠÍVýznam slova revizor se dnes posunul.Dnes si pod revizorem, kromě Gogolova díla, povětšinou představíme už jen pána prohlížejícího jízdenky, ale už ne "úředníka shora". Tedy přepravní kontrolu nebo dopravní kontrolu. Patrně to souvisí s rozšířením samoobslužného odbavení ve veřejné dopravě po roce cca 1970. To neznamená, že tím zanikly účetní kontroly (revisoři účtů, revisoři obchodních knih, kontroloři úřadu pokladničního, jak je uvedeno výše). Jen se tyto kontroly jinak jmenují. Účetní kontrola, kterou si subjekt objednává sám na sebe, se jmenuje audit. Tuto kontrolu vykonává spolu se svýmy asistenty auditor - osoba s vysokoškolským vzděláním, s potřebnými zkouškami a zapsaná v komoře auditorů ČR, osoba nezávislá a nestranná. Audit se řídí zákonem 93/2009. Vedle toho existují účetní kontroly ze strany státu - kontroly z finančního úřadu, kontroly ze správy sociálního zabezpečení, kontroly ze zdravotních pojišťoven. Pro tyto osoby není nějaké mimořádné označení, snad jen kontrolor nebo metonymické pojmenování osoby kontrola. "Mám tady kontrolu z úřadu." nebo "Paní kontrolorka již odešla." Jako auditoři se označují i někteří kontroloři jiného druhu. Například osoby, kontrolující splnění požadavků norem ISO, nebo osoby zjišťující reálný stav pro jiné certifikace. I zde jde o kontroly, které subjekt objednává sám na sebe. Interní kontroly obstarává většinou interní auditor. Jeho kontrole podléhá zpravidla všechno uvnitř subjektu. Jedná se v podstatě o druhého ředitele. Interní audity jsou mnohdy v podnicích i ve státních orgánech. Vedle toho existují, zejména v akciových společnostech, dozorčí rady. Jejich postavení se od interního auditora liší. V občanských sdruženích naopak zůstává často historické označení revizní komise nebo revizor, ve spolcích pak již jen revizní komise. Další segment státního dozoru jsou orgány, jako Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další. Zde se osoby vykonávající kontrolu označují jako inspektoři. V případě GIBS jde o příslušníka inspekce. A naposledy jsou zde revizáci. Tak se slangově hovoří o revizních technicích, např. na kontrolu elektrických nebo plynových či jiných technických zařízení. Okrajově jsou revizoři ČSAD označováni jako revizáci (Karlovarský kraj). A nebo jako čerti. Nebo jako škodná (ČSD). Výrobní kontrola Kontrola vstupní, mezioperační, výstupní. Osoby provádějící kontrolu se nazývají kontroloři nebo laboranti. Kromě toho nějakou kontrolu vykonává úplně každý. A bez označení "kontrolor". Kontrolujeme v zrcadle svůj zevnějšek před odchodem z bytu. Kontrolujeme dětem domácí úkoly. Vedoucí zadává podřízenému práci a kontroluje její splnění. Odkaz na slovníky: http://lexiko.ujc.cas.cz/heslare/ 9. 10. 2014 |