Rozpor mezi přepravní smlouvou a platností jízdenky

Formulace problému
Podle uzavřené přepravní smlouvy cestující očekává své přemístění do cílové zastávky (§ 2550 OZ) [1].
Avšak z vnějších příčin (např. neprůjezdnost) nebo z příčin na straně dopravce (např. porucha vozu) není cestující dopraven včas. Platnost jeho časové jízdenky zatím uplyne.


Výklad:

Bylo by nad rámec tématu zabývat se počátkem přepravní smlouvy.

Diskutovaným zde je případ, kdy cestující se správně zakoupenou (dostatčně časově dimenzovanou) časovou jízdenkou nebo s jízdekou pro jednotlivou jízdu s časovým omezením nestihne dojet do cílové zastávky v době časové platnosti jízdenky; zpoždění přitom není způsobeno cestujícím. Jízdenka zde může být různého druhu jak z hlediska tarifního, tak z hlediska formy.
Může se jednat jak o jízdenky s několikaminutovou nebo několikahodinovou platností [2], tak i o jízdenky roční v jejích posledních minutách. Může jít i o jízdenku na konkrétní trasu, jejíž platnost je shora omezena časovým údajem [3]


Diskuse
Jízdenka je neplatná, při kontrole může být cestujícímu uložena přirážka [4] nebo může být cestující vyloučen z přepravy
versus
cestující má právo dojet do plánované cílové zastávky bez doplatku a sankce.

ad Jízdenka je neplatná

Argumenty

Při kontrole může být cestujícímu uložena přirážka [4] nebo může být cestující vyloučen z přepravy.
Přepravní kontrola nezjišťuje platnost přepravní smlouvy, zjišťuje jen platnost jízdenky; budiž, dopravce měl být v čas kontroly již dál, avšak to nemění nic na tom, že jízdenka je již neplatná.
U většiny zde uváděných jízdenek [2] (ne [3]) je množstevním kritériem čas platnosti jízdenky.
S časovým údajem je cestující předem obeznámen, rizika zpoždění jsou nahodilá a jsou cestujícímu známá;
cestující si musí po uplynutí časové platnosti jízdenky zakoupit jízdenku na navazující časový úsek.

Předmětem přepravní kontroly není podle doslovného znění zákona kontrola toho, zda cestující splnil své povinnosti z přepravní smlouvy a jízdné zaplatil, ale zda se prokázal platným jízdním dokladem.
Kvůli možným obstukcím ze strany cestujícího, kvůli požadavku na rychlost provádění přepravní kontroly je zákon formulován tak, že cestující musí platnou jízdenku předložit v okamžiku kontroly. V případě jejího nepředložení (nepředložení vůbec, předložení jízdenky neplatné) se nezjišťuje skutkový stav, nevyšetřuje se, zda má cestující opravdu zaplaceno, a cestujícímu se ukládá přirážka [4].
Přirážky tak míří i na platící cestující, pokud doma zapoměli časovou jízdenku (kartu), pokud "lístek" měli, leč ztratili nebo pokud jízdné řidiči/průvodčímu zaplatili, leč jízdenku si nepřevzali.

Neprovedení přepravy včas mají řešit přepravní řády [§ 2553 OZ]; ty se nezabývají tarifním tématem a rozebíraný problám v zásadě neřeší.

ad Cestující má právo dojet do plánované cílové zastávky

Argumenty

Přepravní smlouva je synallagmatický vztah, kde za stanovené jízdné je cestující řádně a včas přepraven.
V popisovaném případě cestující svojí povinnost splní, dopravce však vinou svojí nebo vlivem vnějších okolností svoji povinnost nesplní, resp. nesplní ji včas.
Zde se hodí připomenout vzoreček z fyziky pro výpočet rovnoměrného pohybu t = s/v (t-čas, s-dráha, v-rychlost); podle příměru zde cestující vyžaduje "dráhu" přepravy, jízdním řádem má slíbenou "rychlost" a z toho si odvodí čas platnosti jízdenky, kterou má koupit.
Jízda prostředkem veřejné dopravy nemá charakter jízdy na kolotoči, na kterém se "cestující" sveze a po uplynutí stanovených tří minut "jízdy" z kolotoče vystoupí. Ve veřejné dopravě naopak, cestující má být přepraven podle jízdního řádu. Proto je oprávněný požadavek cestujícího dojet ve zpožděném voze bez doplatku jízdného do plánované zastávky, do které by dojel s platnou jízdenkou v nezpožděném voze. Cestující se tak domáhá svého práva z přepravní smlouvy.
(Jde o stejný případ, kdy cestující je oprávněn dokončit přepravu vozem náhradní dopravy.[1]
Obdobně lze na dopravce nahlížet jako na dlužníka v prodlení, proti tomu má věřitel-cestující právo vymáhat splnění dluhu - dokončení přepravy do cílového místa.)

Je přitom nepodstatné, zda zpoždění zavinil dopravce, nebo zda ke zpoždění došlo vinou třetích stran.
Službu poskytuje dopravce na své riziko.

Spotřebitelská smlouva a ostatní ustanovení občanského zákoníku
Přepravní smlouva je v naprosté většině případů smlouvou spotřebitelskou. Vedle ustanovení zákona o drahách a silničního zákona se užijí i ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách.(§ 1810 a n. OZ)
Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku (§ 1817 OZ) - z ustanovení vyplývá, že k dostatečně dimenzované časové jízdence nemá dopravce nárok na doplacení "nového přepravního času" v případě zpoždění vozu.
Zpoždění vozu je prvotní prodlení, a uplynutí časové platnosti jízdenky je až druhotný následek.
Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 OZ): Legislativa okolo přepravní kontroly má postihovat neplatící, popř. jinak chybující cestující, ne však poctivé cestující. Mechanický a doslovný výklad ustanovení o přirážkách by byl v rozporu s významem a účelem zákona.


Pro případ, kdy ke zpoždění dojde na železnici, vyjadřuje se cenový výměr Ministerstva financí (např. Cenový věstník, částka 5, rok 2018, str. 6, čl. 1 bod 4, nebo ze starších třeba Cenový věstník, částka 13, rok 2009) ve prospěch cestujícího a časovou platnost jízdenky omezuje údajem v jízdním řádu, nikoli skutečným časem jízdy. [3]
V případech jiných druhů přepravy (linková, integrovaná, městská) se cenový výměr časovým omezením jízdenek nezabývá, proto by se "železniční ustanovení" nechalo aplikovat jako analogie.


Téma je rozpracováno i v jiném výkladu, ve výkladu přepravní smlouvy - zde >.


Závěr
V případě zpoždění zaviněného dopravcem nebo vnější dopravní situací má cestující s časovou jízdenkou právo na svoji přepravu bez doplatku a sankce až do té zastávky, do které platí časová jízdenka podle jízdního řádu.

Výklad není ani v jedné z probíraných alternativ podložen judikátem. Jde o osobní stanovisko autora.

- - -
[1] Pro potřeby tohoto článku se cílovou zastávkou rozumí zastávka, do níž má cestující v úmyslu jet, přitom má takoupenou jízdenku, která podle jízdního řádu časově platí do cílové zastávky nebo i dále.
[2] Patří sem SMS jízdenky a jejich varianty, patří sem jízdenky ve voze vydávané nebo označované např. IDS Jihomoravského kraje s platností 10 - 180 minut, jízdenky Pražské integrované dopravy s platností 30 - 300 minut
[3] Např. jízdenky ČD pro jednotlivou jízdu jsou sice vystaveny pro konkrétní trasu, ale jsou časově omezeny do 6:00 následujícího dne.
[4] "Přirážkou" se v textu rozumí "přirážka k jízdnému" podle zákona 266/1994 Sb o drahách v platném znění a "přirážka" podle zákona 111/1994 Sb o silniční dopravě v platném znění, uložená cestujícímu za neprokázání se platným jízdním dokladem.


16. 2. 2018
úprava 30. 5. 2018



| hlavní stránka > předpisy > výklad - rozpor mezi časovou jízdenkou a přepravní smlouvou |
přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03318.htm