Přirážka - smluvní pokuta, nebo penále?Předpisy a judikátyMotto:II.ÚS 1864/16 17. Ústavní soud se k povaze smlouvy o přepravě a přirážky k jízdnému vyjádřil například ve svém nálezu ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (N 5/21 SbNU 29). Podle tohoto nálezu je smlouva o přepravě v městské hromadné dopravě uzavírána konkludentním jednáním spočívajícím na straně cestujícího v nástupu do příslušného dopravního prostředku. Zvláštnost této smlouvy spočívá ve formě úhrady ceny za přepravu, která může být paušálně zálohová (síťové jízdenky), nebo přímá (např. platba řidiči, stanovený způsob znehodnocení předem zakoupené jízdenky při nástupu do vozidla, nebo jízdenka zakoupená přes mobil). Tím, že cestující nastoupí do dopravního prostředku, pak konkludentně přistupuje na celý rozsah poskytované služby. Mlčky přistupuje i na další, obecně známé vedlejší ujednání smlouvy, totiž mít u sebe platnou jízdenku a na vyzvání ji předložit ke kontrole. Pokud však cestující nezaplatí před zahájením přepravy řádně a včas jízdné, které je cenou za poskytované služby, mlčky souhlasí i s tím, že mu bude účtována smluvní pokuta stanovená a vymáhaná pověřeným pracovníkem dopravce. Použití prostředku městské hromadné dopravy tak i nadále zůstává v plné dispozici občana jako cestujícího a je na jeho úvaze, zda za takto stanovených podmínek do dopravního prostředku nastoupí a smlouvu o přepravě uzavře. Sankce, kterou zákon o silniční dopravě umožňuje pověřenou osobou dopravce uložit cestujícímu, který se neprokáže platným jízdním dokladem, je svou povahou smluvní sankcí za nesplnění povinnosti zaplatit jízdné za poskytované služby. Judikaturní praxe Ústavního soudu však není zcela jednotná v tom, že některá jeho rozhodnutí hovoří o přirážce k jízdnému jako o penále. To však pro posuzovanou věc není rozhodné. tedy Přirážka jako smluvní pokutaPl. ÚS 33/2000 (N 5/21 SbNU 29)in 17: ... cestujícímu, který se neprokáže platným jízdním dokladem, je svou povahou smluvní sankcí za nesplnění povinnosti zaplatit jízdné za poskytované služby I.ÚS 276/01 (N 34/29 SbNU 291) - opak viz níže in Odůvodnění: Stěžovatelka ... poukazuje ... nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000, dle kterého daný právní vztah vzniká konkludentním jednáním a v němž je institut přirážky k jízdnému s ohledem na soukromoprávní povahu předmětného právního vztahu interpretován ve smyslu smluvní pokuty II.ÚS 274/01 (N 55/30 SbNU 77) II.ÚS 275/01 (N 14/29 SbNU 109) odkazují i na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 21, nález č. 5; vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.], podle něhož vzniká daný právní vztah konkludentním jednáním a v němž se institut přirážky k jízdnému s ohledem na soukromoprávní povahu předmětného právního vztahu kvalifikuje jako smluvní pokuta Přirážka jako penáleI.ÚS 1775/14in 25: cestujícímu povinnost zaplatit zvláštní peněžitou sankci (tzv. "přirážku k jízdnému") s povahou penále, tj. pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem ve smyslu § 544 odst. 3 dřívějšího občanského zákoníku I.ÚS 276/01 (N 34/29 SbNU 291) - opak viz výše III.ÚS 274/01 (N 168/24 SbNU 243) III.ÚS 275/01 (N 196/24 SbNU 471) Přirážka k jízdnému představuje ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 *) penále, tj. pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (§ 544 odst. 3 obč. zák.). Z pohledu ústavní akceptovatelnosti veřejnoprávního zásahu v oblasti smluv o přepravě je tímto vyjádřen i prostor přepravnými řády, vydanými dle § 772 obč. zák., nahradit stanovení sankce za nezaplacení jízdného smluvní pokutou normativní úpravou této sankce formou penále. *) Ve dvou nálezech je chybně uvedeno Pl.ÚS 32/2000; redakční poznámka VýkladZákladním kamenem nálezů Ústavního soudu je nález Pl. ÚS 33/2000.Ten přirážce přisuzuje povahu smluvní pokuty. Přitom je nutno vzít v potaz, že v daném nálezu je naprosto okrajovou věcí, do jaké kategorie bude přirážka zařazena. (Meritem věci je, zda nedochází k nerovnosti účastníků smlouvy o přepravě, když dopravce může uložit cestujícímu přirážku.) Některé další nálezy na tento nález Pl. ÚS 33/2000 odkazují a pojem smluvní pokuta z něho citují (např. II. US 274/01, IV. US 274/01) nebo rekapitulují stěžovatelova slova se smluvní pokutou (např. I. US 276/01, III. US 274/01, III. US 275/01). Zároveň však ani nález Pl. US 33/2000, ani nálezy (I. US 276/01, III. US 274/01, III. US 275/01) neuvádí doslovně "přirážka je smluvní pokutou"´, nýbrž volí opatrnější formulaci "je svou povahou smluvní sankcí", "interpretován ve smyslu smluvní pokuty" (zde však jde o slova stěžovatelky) nebo nejrazantněji "se kvalifikuje jako smluvní pokuta". (Při excerpci odborné literatury (vč. judikátů) pak lze těžko rozlišit, kdy pisatel opsal výraz smluvní pokuta z nálezu ÚS, a kdy je stoupencem řazení přirážek do kategorie smluvních pokut.) Až nálezy I.ÚS 276/01 (N 34/29 SbNU 291), III.ÚS 274/01 (N 168/24 SbNU 243) a III.ÚS 275/01 (N 196/24 SbNU 471) začínají hodnotit přirážku jako penále. Poměrně nečitelná věta (poslední věta zde citovaná "Z pohledu ... formou penále.") by se nechala vysvětlit tak, že by senáty ÚS upustily od zařazení přirážky do kategorie smluvních pokut a viděly by jeho zařazení do kategorie penále. Subjektivně by k tomu mohly mít důvod - ospravedlnění veřejnoprávní intervence do soukromoprávního vztahu, ale jistě toto přeřazení neberou jako svévolné a účelové, jistě má důvod objektivně řadit přirážku do kategorie penále. Pokud vycházíme z toho, že smluvní pokuta je sankce sjednaná ve smlouvě mezi účastníky smlouvy a popřípadě pak uplatněná jedním účastníkem vůči druhému a penále je sankce uložená na základě zákona jsem osobně nakloněn klasifikovat přirážky (přirážky k jízdnému) [3] jako penále. Názor odůvodňuji tím, že prvotně je právo na uložení přirážky uvedeno v zákoně a smluvní přepravní podmínky vydané dopravcem (dále jen SPP) jsou zde pověřeny jen k tomu, aby uvedly sazebník k již existujícímu právu/povinnosti "pokut" a to navíc pouze v zákonem daném limitu, dnes nejvýše 1500 Kč (kvantifikační část přirážky 0-1500 Kč); uvedení sazby přirážky v SPP samo o sobě tento nárok nezakládá, jen jej zpřesňuje, vyčísluje (smluvní prvek penále). Názor na přirážku jako penále lze podpůrně doložit zněním přepravních řádů z šedesátých let (vyhlášek), neboť zde jsou jednoznačně právním předpisem stanovené a vyčíslené sankce za to které porušení podmínek přepravy. Samy sankce se v přepravních řádech nazývaly různě - přirážka, zvláštní přirážka, pokuta. Fixní částka přirážek však bránila dopravcům finančně rozlišit postih cestujících podvodně jednajících (jízdy načerno) a postih cestujících zapomětlivých (zapomenutá časová jízdenka). Z pohledu historického kontextu by mělo původní penále býti i nadále penále (nijaká právní revoluce v této oblasti neproběhla), jen je zde do penále zaveden smluvní prvek, jímž může dopravce spravedlivěji hodnotit tarifní a přepravní delikty v závislosti na jejich závažnosti (aniž by se tím vystavil nařčení za nedbalého hospodáře, který omezuje zákonem přiřknuté příjmy). [Pokud bych byl nakloněn přirážce co smluvní pokutě, argumentoval bych tím, že zákony 111/1994 Sb. a 266/1994 Sb. umožňují uplatňovat za předem daných podmínek smluvní pokutu v nadstandardní výši (ve srovnání se smluvními pokutami neregulovanými v nepřepravních oborech a přiměřeností těchto pokut, či dokonce smluvními pokutami regulací snižovanými v oblasti spotřebitelských úvěrů). Odlišná by byla situace, kdyby dopravce v SPP uváděl sankci vůči cestujícímu za skutek, který podle zákona nelze postihnout. Pokud by dopravce chtěl postihovat např. - telefonování ve voze (v tom rozsahu, kdy ještě nejde o obtěžování cestujících) - konzumaci neobtěžujících a neznečišťujících potravin (třeba mrkve) - konání veřejné sbírky ve vozidle (to je zvláštním zákonem výslovně zakázané), pak by taková sankce byla jednoznačně smluvní pokutou [2], protože obecně platné předpisy nezakazují telefonovat ani jíst a protože za zakázané konání sbírky nemůže dopravce uložit přirážku. (Tímto prezentovaným názorem ale netvrdím, že považuji uplatnění zde uvedené smluvní pokuty [2] za oprávněné.) Při stanovování smluvní pokuty [2] a její výše by byl dopravce povinen respektovat omezení. a) Přepravní řád v § 49, odst. 2 zakazuje vydávat SPP v rozporu se zákonem nebo tak, že by jimi byly zhoršeny přepravní služby. b) Zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě umožňuje dopravci odchýlit se od přepravního řádu jen v podmínkách zakoupení místa k sezení a v podmínkách přepravy zavazadel a nebezpečných věcí, zvířat a autobusových zásilek. c) Občanský zákoník v § 1810 an (spotřebitelské smlouvy) chrání spotřebitele i jako cestujícího. Zejména: Je zakázáno odchýlit se od ustanovení chránících spotřebitele. Sporné smlouvy se vykládají ve prospěch spotřebitele. Jsou zakázaná nerovnovážná ustanovení v neprospěch spotřebitele. Zakázané jsou závazky spotřebitelova plnění, s nimiž se spotřebitel nemohl seznámit předem. ad a) Zřízením nových sankcí, smluvních pokut [2] se nezhorší přepravní služba co do kvality přepravy, avšak zhorší se do celku, co do smluvního vztahu. Přepravní řád tak nepodporuje zřizování smluvních pokut, byť tak činí nepřímo. Pro klasifikaci přirážky jako penále hovoří též absurdity přirážky co smluvní pokuty: 1) V případě výkladu přepravní smlouvy ve smyslu přepravního řádu 175/2000 Sb. by osoba bez jízdenky, nemajíc uzavřenou přepravní smlouvu nebyla cestujícím (smluvním partnerem) a smluvní pokuta by se na ni nevztahovala. 2) Nebo naprosto kuriózním způsobem by cestující mohl obeslat dopravce zcela shodnými SPP, v nichž by nebyla stanovena výše přirážky, či by byla 1 Kč; následně by tak zneplatnil smluvní pokutu ve smyslu § 1741, odst. 2 a § 1751, odst. 2 občanského zákoníku Nezanedbatelné jsou i další povinnosti vztahující se ke smluvní pokutě. Nejnápadnější je přiměřenost smluvní pokuty. Je přiměřené, aby cestující, který tarifně pochybí ve finančním ekvivalentu cca 1-35 Kč byl trestán smluvní pokutou stokrát převyšující ono pochybení? Pro smluvní pokutu problém, pro penále jednoznačně stanovené zákonem. Znění nálezu prvotního přepravně-kontrolního nálezu Pl. ÚS 33/2000 chápu tak - přirážka je nedílnou součástí podmínek přepravy (jinými slovy podmínek daných kogentně zákonem a vyhláškou, i podmínek dispozitivních, kde vůle dopravce je vyjádřena smluvními přepravními podmínkami, i podmínek ad hoc vyjádřených oprávněnými pokyny pověřené osoby). Klasifikace přirážky je zde podružná, byť jako smluvní pokuta neurčitě uvedená. A nakonec je varianta, že přirážka je inominátní sankcí, tedy že nejde ani o smluvní pokutu (přirážka je dána zákonem), a nejde ani o penále ( zákon nestanovil výši, tu stanovuje smluvní dokument). Jinými slovy - přirážku nelze bez výhrad zařadit do žádné z existujících kategorií smluvní pokuta / penále. Tématem, zda je přirážka penále nebo smluvní pokutou, či zda je dokonce samostatnou sankční kategorií, se zabývá na tomto webu diskusní článek k diplomové práci - zde. Roman Janda 23. 8. 2018 (26. 11. 2018) [1] Smluvní pokutou [1] v běžném textu se rozumí jedna názorová varianta klasifikace přirážky (přirážky k jízdnému) uložená cestujícímu na základě zákonů 111/1994 Sb. o silniční dopravě a 266/1994 Sb. o drahách, oboje v platném znění. V dalším textu jen "smluvní pokuta". [2] Smluvní pokutou [2] se rozumí ostatní smluvní pokuty uvedené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, avšak nemající své opodstatnění v zákonech 111/1994 Sb. o silniční dopravě a 266/1994 Sb. o drahách. V textu jsou uváděny výhradně jako "smluvní pokuta [2]". [3] Zkratka "přirážka" je zde používána pro přirážku k jízdnému za neprokázání se platným jízdním dokladem podle zákona 266/1994 Sb. o drahách, pro přirážku za neprokázání se platným jízdním dokladem podle zákona 111/1994 Sb. o silniční dopravě a pro přirážku za porušování přepravního řádu, nerespektování pokynů pověřené osoby nebo za obtěžování cestujících. přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03319.htm |