Nahrávání průběhu kontroly

Revizoři některých dopravců již delší dobu praktikují nahrávky zákroků vůči konfliktním cestujícím.
Jak se změnila právní úprava nahrávek v souvislosti s občanským zákoníkem?
Nahrávky revizorů (a nejen revizorů) jsou legální.

Citace předpisů:

Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.
§ 84 občanského zákoníku 89/2012 Sb.

Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
§ 86 občanského zákoníku 89/2012 Sb.

Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
§ 88, odst. 1 občanského zákoníku 89/2012 Sb.


Výklad:

Předchozí občanský zákoník v zásadě uváděl, že fotografie a jiné záznamy je možno pořizovat jen se souhlasem zaznamenávané osoby.
Občanský zákoník nyní uvádí takřka shodné omezení, avšak zároveň z omezení uvádí výjimku.

V praxi přichází v úvahu z jednoho hlediska pořízení audiozáznamu nebo videozáznamu, ojediněle fotografie, z jiného hlediska pořízení záznamu celé kontroly nebo záznamu záchytu, zákroku, diskuse či jiné konfliktní situace.
Zákon zakazuje osobu bez souhlasu fotografovat nebo zaznamenávat na video.
Zákon zakazuje zvukově zaznamenávat osobu při narušení jejího soukromí.
Zákon nevyžaduje souhlas pro fotografii, video nebo audiozáznam pořízený k ochraně práv.
Zákon nevyžaduje souhlas také v případě, že nelze určit totožnost osoby na fotografii nebo videozáznamu.

Pořízení audiozáznamu

Případ: Revizor pořizuje záznam zvuku z průběhu celé kontroly.
Zákon neobsahuje zákaz zachytit hlas nebo jiné zvukové projevy osoby, která k nahrávce nedala souhlas.
Zákaz zvukové nahrávky se týká pouze při narušení soukromých prostor jiné osoby nebo při sledování jejího soukromého života.
Zvuková nahrávka pořízená ve vozidlech veřejné dopravy (popř. v nádražních halách, čekárnách, na nástupištích) není pořízena v soukromých prostorech, pobyt revizora v těchto prostorech je legální, čímž nejde o narušení.
Nechá se předpokládat, že ve veřejných prostorách vozů a nástupišť se bude cestující chovat způsobem přiměřeným, nelze zachycení jeho hlasu považovat za sledování soukromého života (tzn. nejde o překročení hranice toho, co je cestující ochoten „pustit" na veřejnost). Proto neobstojí ani paralelní argument sledování soukromého života.

Nad rámec zákonných zákazů a povolení (tzn. posouzení pořízení zvukového záznamu podle přísnějších kritérií videozáznamu) je třeba vzít v potaz, že při správném průběhu kontroly je na záznamu slyšet pouze revizorův pozdrav, revizorova výzva ke kontrole jízdenek (popř. dalších dokladů) a revizorovo poděkování za předložení jízdenky. Ze strany cestujícího by nemělo být slyšet nic, nanejvýš jen zdvořilostní odpovědi; na záznamu jsou hlasové projevy cestujících anonymní, zpětně prakticky nelze určit, kdo to byl, kdo řekl „dobrý den".
Pokud dojde k diskusi mezi cestujícím a revizorem, lze zpravidla původce hlasu identifikovat, na druhé straně se by se zde uplatnila zákonná výjimka z omezení pořizování záznamů, to z důvodu ochrany práv. Konkrétně se jedná o práva revizora, o ochranu jeho cti např. při osočení z hrubého jednání, z vyžadování úplatku, a dále se jedná o ochranu práv dopravce v případě vymáhání peněžních částek po cestujícím.

Stejně, jako má revizor právo si kontrolu nahrávat, přísluší na základě týchž důvodů stejné právo i cestujícímu.

Případ: Revizor pořizuje záznam zvuku při záchytu, zákroku, diskusi či jiné konfliktní situaci.
Jde o speciální případ odstavce výše. Zde bez dalšího, opakovaného zdůvodnění.

Pořízení videozáznamu nebo fotografie

Je třeba zdůraznit, že občanský zákoník pohlíží jinak na zvukovou nahrávku a jinak na videonahrávku.

Případ: Revizor pořizuje videonahrávku z průběhu celé kontroly.
Videonahrávka všech cestujících? Toť věc do diskuse.
Zde by zřejmě převažoval zájem ochrany (nevinných) cestujících před neoprávněným zaznamenáním na video.
Argument pro nahrávku by mohl být snad jen ten, že revizor nemůže tušit, kdy nebo s kým konflikt začne; stejně tak by se nahrávka celé kontroly mohla odůvodnit obavou, před dodatečnou a šikanózní stížností na jednání revizora, aniž by při kontrole k jakémukoli konfliktu došlo.
Celkově se více kloním k názoru, že za běžných podmínek by videonahrávka z kontroly neměla být pořizována; podle informací v tisku revizoři využívají nahrávku až při konfliktu.

Na druhé straně jsou podmínky pro pořízení nahrávky z celé kontroly za neobvyklé situace.
Například u tarifních systémů, kde lze cestující bilancovat (linková autobusová doprava), musí počet cestujících odpovídat počtu vydaných jízdenek. Je zcela legální pořídit videonahrávku odbavovacího zařízení k prokázání, že řidič vytiskl všechny nevydané jízdenky až při nástupu revizora. Stejně tak lze pořídit videonahrávku počtu cestujících k doložení rozporu mezi počtem vydaných jízdenek a počtem přepravovaných cestujících; v daném případě je o uplatnění výjimky k ochraně práv.
Je zcela na místě, pokud si cestující pořizuje nahrávku svého nástupu do vozu a zakoupení/označení jízdenky, zejména samoobslužném provozu MHD. Pro případ sporu s revizorem o včasnost zakoupení/označení jízdenky má cestující důkaz, jaká doba uplynula od jeho nástupu do odbavení, zda bylo odbavovací zařízení volné nebo obsazené jiným cestujícím. Zároveň tím cestující může zachytit i vlastní průběh kontroly či následné diskuse s revizorem, pokud k nim dojde. Zde předmětem nahrávky nejsou prvotně osoby, ale odbavovací proces.

Případ: Revizor pořizuje videonahrávku při záchytu, zákroku, diskusi či jiné konfliktní situaci.
Nahrávka pořízená za této situace je regulerní. Slouží k ochraně práv revizora a dopravce (vizte odstavec audionahrávky), jakož i k ochraně práv jiné osoby v případě sporu o totožnost, kde slouží i k identifikaci cestujícího a jeho ztotožnění nebo neztotožnění s žalovaným (vizte odstavec fotografie).
Udává se i, že v praxi agresívnější cestující „zkrotnou" poté, co revizor ohlásí počátek videozáznamu.

Konfliktní situaci si může nahrávat i cestující a nahrávkou může doložit exces revizora.

Případ: Revizor cestujícího fotografuje
Fotit nelze (když)
Fotografovat si cestujícího jen tak plezíru možné není. Stejně tak není možné si fotografovat libovolného cestujícího bez jízdenky, např. za účelem budování alba neplatících cestujících. Jak již bylo výše zmíněno, zákon zakazuje osobu bez jejího souhlasu fotografovat nebo zaznamenávat na video.

Toto omezení platí i obráceně, cestující si nemůže fotit revizora.

Fotit lze (když)
Jiná situace by byla, pokud by revizor vyfotil cestujícího, který se neprokázal jízdenkou a nezaplatil v hotovosti přirážku a který se buď neprokázal občanským průkazem (totožnost byla zjišťována policejně), nebo se prokázal pochybným občanským průkazem (neodpovídá fotografie nebo věk, je riziko, že doklad je odcizený nebo padělaný).
V takovém případě je fotografie zcela na místě, byť hranice není v případech pochybnosti ohledně občanského průkazu ostrá.
Fotografie je pak důkaz, který může rozhodnout námitku žalovaného (údajného cestujícího), že při zjišťování totožnosti byla zneužita jeho identita, že on sám byl v době kontroly jinde, že mu byly doklady odcizeny a podobně.
Jde zde tedy o zákonnou výjimku, neboť fotografie slouží k ochraně práv. Tento důvod pak musí být dodržen a pořízenou fotografii nelze použít k jiným účelům nebo ji zveřejňovat.

Fotit revizora ve stejném případě nelze. Obchodním partnerem cestujícího není revizor, ale dopravce a dopravcova totožnost vyplývá např. z jízdního řádu či z označení nebo registrační značky vozidla.


28. 4. 2014

| hlavní stránka > předpisy > výklad - fotografování a natáčení osob |
přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03312.htm