Postavení "revizorů" městské hromadné dopravyDagmar ŠturmováRadek Ondruš Správní právo 1998, str. 364-370 (článek již není aktuální) Článek vychází z dnes již neplatného názoru o zrušeném městském přepravním řádu na konci devadesátých let. Řeší různé postupy, jak jinak, či jakými jinými sankcemi zabránit jízdám bez platné jízdenky. Souhrn:Článek řadí záležitosti o přepravní kontrole do kategorie správního práva z důvodu, že městskou dopravu v obcích provozují prostřednictvím jimi zřízených společností právě obce. Přepravní kontrolu na drahách a v linkových autobusech nerozebírá (jak vyplývá i z nadpisu).Článek z roku 1998 vychází z názoru, že zrušením zákona 51/1964 Sb. byl zrušen i přepravní řád 127/1964 Sb., a zákon 266/1994 Sb. již neobashuje ustanovení o právu revizorů ukádat přirážky a zjišťovat totožnost. Z tohoto pohledu jsou revizoři hodnoceni jako fyzické osoby-zaměstnanci, bez zvláštních oprávnění, tedy bez práva na zjišťování totožnosti; podobně je přirážka hodnocena jako smluvní pokuta s tím problémem, že její výše 200 Kč je nepřiměřená výši jízdného 5-10 Kč. Na Slovensku také došlo ke změně legislativy, ale zákon 168/1996 Z.z. oprávnění pracovníků dopravce zachoval. Na druhé straně na Slovensku není jednotný přepravní řád. Autoři článku vidí nutnost hledání cesty k postihu neplatících cestujících. Je zde možnost postihu za přestupek, a při způsobení škody přes 2000 Kč i za trestný čin; přitom trestnímu postihu se nelze vyhnout zaplacením smluvní pokuty. Jednou z možností by bylo provádění kontroly za přítomnosti Policie ČR, popřípadě městské/obecní policie; policisté a strážníci mají možnost v blokovém řízení postihnout neplatícího cestujícího za přestupek. Přestupkové odpovědnosti by se řada cestujících mohla zprostit tvrzením omylu (pokud by jejich chování omyl nevylučovalo). Jinou možností by bylo sdělení totožnosti cestujícího policistou či strážníkem revizorovi k dalšímu vymáhání jízdného a smluvní pokuty. Nereálnou se jeví možnost pověřit kontrolou jízdenek strážníka, ten by však nemohl ukládat pokutu, protože má k věci poměr. Redakční poznámka: Podle později oficiálně uznávaného názoru (nález Ústavního soudu, spisová značka I.ÚS 276/01 ze dne 11.03.2003, Sbírka nálezů a usnesení: N 34/29 SbNU 291) přetrvala účinnost přepravních řádů, byly účinné jako prováděcí předpisy k občanskému zákoníku. Přepravní řády byly výslovně zrušeny vyhláškou 175/2000 Sb. přepravním řádem. Dnešní názor ohledně statutu přirážky kolísá mezi smluvní pokutou a penále, nyní je více na straně penále. 17. 3. 2015 revisor.cz náhled na vytištěný článek |