Kdo pověřuje "pověřenou osobu"?

Citace předpisů:

Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") ...
zákon 111/1994 o silniční dopravě; § 18a

Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") ...
zákon 266/1994 o drahách; § 37

... řidičem nebo průvodčím vozidla nebo osobou dopravce, která se prokáže kontrolním odznakem, nebo jinou osobou dopravce, která se prokáže průkazem dopravce s oprávněním dávat cestujícím pokyny a příkazy, (dále jen "pověřená osoba").
vyhláška Ministerstva dopravy a spojů 175/2000 - přepravní řád; § 3


Stručně shrnuto: Pověřenými osobami jsou řidič/strojvedoucí, průvodčí a revizor.

Výklad:

Pokud je revizor (spolu s dalšími dopraváky) označován jako "pověřená osoba", kdo jej pověřuje?
Logicky by se zdálo, že dopravce. Tomuto názoru nahrává i dřívější označení "oprávněný pracovník dopravce".

Situace však není tak jednoduchá, jak na první pohled vypadá.

Ne vždy je dopravce tím subjektem, komu plynou tržby. Ty mohou plynout například integrovanému systému nebo městu, a dopravce je jen tím, kdo to všechno odjezdí.
Je to také město nebo kraj, kdo na provoz dopravy příspívá a kdo má zájem na nejvyšším výběru jízdného. Mají revizoři pocházet z těchto řad?
A co agenturní zaměstnávání řidičů či výpomoc jiného dopravce?
Dává smysl, aby ředitel dopravní společnosti pověřil ke kontrole sám sebe?



VÝVOJ POJMŮ V POSLEDNÍCH LETECH
Okolo roku 2000 byl pojem "oprávněný zaměstnanec dopravce" nahrazen pojmem "pověřená osoba".
Po změně společenských poměrů tím patrně zákonodárce sledoval možnost, že funkci řidiče/strojvedoucího, průvodčího nebo revizora nemusí vykonávat jen osoba v pracovním poměru, ale může tuto funkci zajišťovat také externí podnikatelský subjekt formou poskytované služby;
o pár let později se do pojmu vejdou i agenturní zaměstnanci.
Zároveň z označení osoby vypadlo slovo "dopravce".

POVĚŘENÁ OSOBA
Pojem "pověřená osoba" je třeba vnímat jako legislativní zkratku. Slovo "pověřená" není zvoleno zrovna vhodně.
"Pověřením" se obvykle rozumí zmocnění, oprávnění pověřené osoby vykonávat neobvyklou činnost nebo zastupovat v mezích pověření zmocnitele. Tento význam slova se v dopravě u "pověřených osob" nenaplňuje: Je zcela samozřejmé, že průvodčí bude prodávat a kontrolovat jízdenky, je samozřejmé, že totéž bude dělat i řidič linkového autobusu, a nechá se očekávat za oprávněné, pokud "dopravák" zasáhne vůči cestujícímu při porušování pravidel přepravy.
Řidič, průvodčí nebo revizor tak nedělají nic neobvyklého, nic, co by nespadalo do jejich obvyklé pracovní náplně, a tedy nic, k čemu by museli mít nějaké mimořádné pověření.
Nakonec ve většině případů pověřené osoby ani žádné výslovné pověření nemají. To že jsou "pověřenými osobami" vyplývá z jejich pracovní náplně, z toho, že je jim "zapůjčen" třeba vlak, autobus nebo revizorský odznak.
Oprávnění jednat jménem svého zaměstnavalele (dopravce) tak vyplývá přímo ze zákona - dříve § 15, odst. 1 ObchZ, dnes § 430 OZ. Prodej a kontrola jízdenek tak podle obou zákoníků přísluší výše zmíněnému průvodčímu a řidiči, ne ale například účetnímu nebo automechanikovi dopravce.

Pověřenou osobou je tedy kdokoli, kdo řídí nebo doprovází vůz veřejné dopravy (řidič/strojvedoucí, průvodčí), uvedeným osobám tento status vyplývá přímo z jejich pracovního zařazení.
Pověřenou osobou je také osoba, kterou dopravce vybavil buď kontrolním odznakem nebo kontrolním průkazem (o tom více v jiném výkladu) a jde ve většině případů o revizory. Ale jde i o vedoucí pracovníky ve funkci dopravních kontrolorů, jde tedy o osoby vykonávající kontrolu nad kvalitou práce svých podřízených.
Pověřenou osobou může být i smluvní subjekt, který vybaven svými odznaky a svými průkazy zajišťuje provádění přepravní kontroly jako externí službu pro dopravce (obvykle na linkových autobusech) nebo tuto kontrolu provádí na objednávku kraje, Ministerstva dopravy nebo organizátora integrované dopravy.

Slovníkový význam skov "pověření", "průkaz" a "status" je uveden jako poslední stať tohoto článku.

STATUTÁŘI
Kupodivu pověřenou osobou není dopravce-fyzická osoba a statutář právnické osoby, popř. prokurista.
Tito lidé mají právo takřka neomezeně jednat jménem podnikatele-dopravce (uzavírat pracovní smlouvy, obchodní smlouvy, jednat se státní správou a soudy), přitom své právo obvykle prokazují živnostenským listem (u fyzických osob) nebo výpisem z obchodního rejstříku (u právnických osob) a k tomu občanským průkazem. Ve voze je však tento způsob nepoužitelný, neodpovídá zákonné definici "pověřené osoby".
Pro takové případy by podle jedné názorové varianty musel dopravce-živnostník nebo statutář dopravcův vystavit odznak nebo průkaz pro sebe samého. Jinýmni slovy řečeno - pověřit sebe samého.
Na druhé straně obecně platné předpisy neříkají nic o odznaku, o jeho tvaru, velikosti, barvě číslování, logu, textovém obsahu a nakonec ani o uvedení jména nebo názvu dopravce. Totéž ohledně průkazu. Podle druhé názorové varianty by výpis z obchodního rejstříku mohl plnit funkci kontrolního průkazu.

POVĚŘUJÍCÍ
Toto téma - kým je pověřená osoba pověřena - se dá vykládat ve dvou rovinách.
I. Jmenovité pověřování konkrétních osob dopravcem (a to jak vlastních zaměstnanců, tak zaměstnanců "revizorských firem").
II. Delegace práva pověřovat pověřené osoby. Pověření externího subjektu jako entity pro výkon přepravní kontroly, kde tento subjekt již bez zásahu dopravce pověřuje konkrétní osoby , "pronajmutí" celé linky (spoje) jinému dopravci nebo obdobně zajištění náhradní dopravy jiným dopravcem, to včetně vozu a jízdního personálu.
V těchto případech má "hlavní" dopravce obchodněprávní smlouvu s jinými subjekty, avšak konkrétní fyzickou osobu posílá smluvní subjekt, ne dopravce.

Jako ukázka smlouvy se subjektem provádějícím přepravní kontrolu je zde návrh smlouvy mezi Plzeňským krajem, dopravcem a subjektem provádějícím přepravní kontrolu.
Zdroj: cnpk.cz, online říjen 2018; návrh smlouvy je součástí podmínek výběrového řízení na dopravce pro severní oblast Plzeňského kraje a pro jižní oblast Plzeňského kraje na období od roku 2020.

NEOMEZENÉ POVĚŘENÍ
Pověřená osoba má své pravomoci ze zákona, dopravce (popř. organizátor IDP, kraj) jí je neuděluje, a nemůže je proto ani omezit.
Reálně některé skupiny pověřených osob své právo v tarifní oblasti nevyužívají, a reálně ani využívat nemohou. Nejčastěji půjde o strojvedoucí lokomotiv a metra a o (neodbavující) řidiče MHD, či řidiče externího dopravce při zajištění náhradní autobusové dopravy.
Přesto i tyto osoby mohou vyloučit cestujícího z přepravy, mohou zkontrolovat jízdenku, dokonce i pokutových bloků nemajíce, mohou tyto osoby uložit cestujícímu přirážku (přirážka je jednostranným právním úkonem bez vyžadované písemné formy).

FINANČNÍ KONTROLA
Jízdenky mohou kontrolovat také osoby pověřené finanční kontrolou, a to buď pověřené ministrem dopravy nebo krajským úřadem.
Kontrolu tyto osoby provádí na základě zákona 320/2001 Sb. o finanční kontrole; při kontrole se prokazují dopravci písemným pověřením a zpravidla se pouze účastní přepravní kontroly prováděné přiděleným pracovníkem dopravce (pověřenou osobou).
Zde se prvotně jedná o kontrolu dopravce, zda dopravce poskytuje státem nařízené slevy jen osobám, které mají na nařízenou slevu nárok, a jen v nařízeném rozsahu.
Důvodem kontrol jsou kompenzace vyplácené státem/krajem dopravcům za nařízené slevy, jinými slovy dorovnání zlevněného jízdného do výše plného jízdného.

ZÁVĚR
Pojem "pověřená osoba" je legislativní zkratka označující osoby řidičů/strojvedoucích, průvodčích i revizorů.
Nejde o vždy pověřování osob v pravém slova smyslu.

Pověřené osoby pověřuje přímo nebo nepřímo dopravce.
Přímo pověření jsou vždy zaměstnanci dopravce na místech řidičů/strojvedoucích, průvodčích a revizorů, přímo pověření mohou být jmenovití agenturní zaměstnanci, přímo pověřená může být osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců. Nepřímo pověření jsou pak ostatní agenturní zaměstnanci, zaměstnanci jiného dopravce, kterému dopravce pronajme svoji linku nebo spoj či který zajišťuje náhradní autobusovou dopravu.
Nepřímo pověření jsou zaměstnanci fyzické nebo právnické osoby, kterou dopravce pověřil prováděním přepravní kontroly. Jednak takovou osobou může být subjekt "s živností přepravní kontrola", jednak při začlenění dopravce do IDS nebo při uzavření zakázky dopravce s krajem může dopravce ponechat zajištění přepravní kontroly na organizátorovi IDS nebo na kraji.
Přesto, že je řada alternativ k pověřeným osobám-zaměstnancům, platí vždy zásada, že někde v pozadí, zrakům cestujících skrytá, zůstává smlouva s dopravcem a subjektem přímo poskytujícím pověřené osoby.
Záleží na smluvních vztazích mezi subjekty (do těch cestující nevidí) a osobu tak může do dopravního prostředku vysílat nejen dopravce, ale i jiný subjekt. Stejně tak je tomu i s příjmem z přirážek, ten může ve smyslu zákona připadat jak dopravci, tak i subjektu, který provádí kontrolu či který financuje provádění kontroly (vymáhání přirážek zase není takové terno, jak se často veřejnost domnívá).

Osoba provádějící finanční kontrolu (správnost slev) tuto kontrolu vykonává bez souhlasu dopravce a ke kontrole ji pověřuje vysílající cenový orgán (ministerstvo, kraj).





SLOVNÍKY

Slovníkový výklad se v právních textech uplatňuje až jako poslední. Přednost má význam slova, který mu přiřazuje zákon, v dalším sledu pak význam slova obvyklý v určitém oboru činnosti nebo přiřazený soudní praxí, a až nakonec přichází na řadu použití slovníkového významu slova.

PSJČ
pověřiti dok. (koho čím) uložiti n. dovoliti někomu nějaké jednání, zmocniti někoho k něčemu. Spolkový zapisovatel byl pověřen úkolem, aby mu [Arturovi] poslal důkladnou a peprnou obsílku. Herrm. Detektiv, pověřený hlídáním vznešené politické osobnosti. Lum. Zavítal na rodnou půdu italskou, sotva jako řádně pověřený posel českého krále, nýbrž spíše na vlastní vrub. Šus. Není to má rada, já jsem byl jenom pověřen, vyříditi vám tuto radu. Čap. Ch. Zast. Pověřil [král] Thurna za svého zvláštního vyslance v Drážďanech. Pekárek. D (co) dodati hodnověrnosti, ověřiti. Rozeznávají se buď kopie prosté nebo kopie pověřené. Vojt. Trčka dal Rašínovi na jevo, že by bylo dobře, kdyby král vévodovi k lepšímu pověření napsal lístek. Pekárek. D Zř. dáti na dluh. Žena milá statek dřív jen pověřený na vždy vykoupila. Heyd.

pověřenec, -nce m. kdo je pověřen nějakým úkolem. Místo vážných řečí mezi cizími pověřenci [u dvora Rudolfa II.] povídačky. Třeb.

status, statu m. stav něčeho v jisté době. Celá římská říše a její status je i ve velikém štěstí i v neštěstí v nejvyšším nebezpečí. Pek. Hraniční status versailleský nabyl už trhliny. Brázda

průkaz, -u m. prokázání, osvědčení, důkaz. Pracemi naplněný sál Bedřicha Piskače je průkazem houževnatého úsilí mladého výtvarníka. Naše d. Mohl císař Římský žádati průkazů poddanosti. Suš. Chtěl jsem podat průkaz toho, co jsem naznačil na počátku kapitoly. Čes. pol. Národu našemu podal [Šafařík] průkazy jeho původu a rodu. Osv. Průkaz amnesie má význam lékařský a soudní. MSN. D Zř. projev. Zastyděl jsem se za průkaz hněvu tak zbabělý. Kos. D Veř. spr. listina obsahující osobní data majitelova a potvrzující jeho totožnost, legitimace: osobní průkaz, průkaz totožnosti; řidičský průkaz listina potvrzující vykonání předepsané řidičské zkoušky a opravňující k řízení motorového vozidla. Obch. průkaz způsobilosti doklad o absolvování náležitého výcviku předepsaného pro příslušnou živnost. Voj. odvodní průkaz doklad o rozhodnutí odvodní komise, vydávaný osobám, které byly odvedeny; cestovní průkaz doklad opravňující osobu v něm uvedenou k cestě za jistých okolností. Pošt. doručovací průkaz tiskopis, v němž se zaznamenávají telegramy odevzdané doručovateli.


SSJČ
pověřiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho čím) udělit, dát někomu zmocnění k něj. úkolu, k urč. jednání: p. někoho úkolem, vypracováním návrhu; osoba pověřená funkcí; být pověřen vytvořením vlády; být pověřen vyřídit vzkaz; být pověřen, aby...; úředník se zvláštním pověřením; dipl. p. někoho u cizí vlády určit diplomatickým zástupcem, akreditovat 1 †2. (co) ověřit: pověřená kopie (Vojtíšek); - ned. pověřovati

pověřenec, -nce m. (pověřenka, -y, pověřenkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, ž.) kdo je pověřen něj. úkolem: hlásit se u královského p-e; p. pro vojenské věci; zvláštní p.; tiskový p.; veř. spr. p. Slovenské národní rady (sloven. povereník, -a m.) člen jejího předsednictva; (dř.) osoba stojící v čele pověřenectva: sbor p-ů

průkaz, -u m. (6. j. -u, -e) 1. listina, doklad prokazující urč. skutečnosti (osobní data, způsobilost k něčemu opravňující ap.); legitimace 1: osobní p-y; p. totožnosti; veř. spr. občanský p.; řidičský p. 2. řidč. kniž. prokázání, osvědčení, důkaz: p. píle, nadání, způsobilosti





Roman Janda
25. 10. 2018


| hlavní stránka > předpisy > výklad - pověřování pověřených osob |
přímá adresa této stránky http://www.revisor.cz/index03321.htm