Odpovědnost cestujícího za nezaviněné nepředložení jízdenkyCestující bez platného jízdního dokladu: Někteří jízdenku nemají úmyslně, jiní ji nemají kvůli svému opomenutí nebo omylu. Pak jsou případy, kdy cestující nemá platnou jízdenku z viny jiné osoby.Citace předpisů:Cestující je povinen ... na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem ...§ 18a, odst. 2, písm. c) silničního zákona 111/1994 Sb. Cestující je dále povinen ... na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem ... § 37, odst. 5, písm. b) zákona 266/1994 Sb. o drahách Výklad:Situace se liší mezi silniční dopravou a drážní dopravou.Cestující má za předložení platného jízdního dokladu v silniční dopravě tzv. objektivní odpovědnost. To znamená, že za protiprávní stav (nepředložení jízdního dokladu při kontrole) cestující odpovídá, ať tento protiprávní stav sám zavinil či nikoli. Je to stejný případ, jako když obchod odpovídá za bezvadnost prodané věci i přesto, že vyskytnuvší se vady obchod nezavinil. Naproti tomu v drážní dopravě má cestující za předložení platného jízdního dokladu tzv. obecnou odpovědnost, tzn. nepředložení platné jízdenky musí cestující zavinit, byť neúmyslně. K pojmu odpovědnosti více např. na http://iuridictum.pecina.cz/w/Odpovědnost Odpovědnost za správnost jízdenky je mimoto cestujícímu výslovně uložena přepravním řádem: "Cestující se při převzetí jízdenky přesvědčí, zda mu byla vydána podle jeho požadavků. Nesouhlasí-li jízdenka s požadovanými údaji, je cestující oprávněn jízdenku odmítnout." Objektivní odpovědnost absolutní zde vyplývá ze znění zákona: "na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku"- ´a basta´. (zákon 111/1994 Sb.) To narozdíl od obecné odpovědnosti: "na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně ..." (zákon 266/1994 Sb.) či příklad - "Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti." (§ 420 občanského zákoníku) nebo narozdíl od objektivní odpovědnosti liberační: příklad - "Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy" (§ 367 zákoníku práce) Cestující v silniční dopravě, který se neprokáže platným jízdním dokladem je proto povinen, bez ohledu na úmyslnost nebo neúmyslnost a bez ohledu na zavinění své nebo cizí, zaplatit jízdné a přirážku. V případě cizího zavinění vzniká cestujícímu škoda, jejíž náhradu může uplatňovat po škůdci. Vedle toho je zde ještě varianta spoluviny poškozeného (§ 441 občanského zákoníku) - v takovém případě nese poškozený (zde cestující) poměrnou část škody. Příklady cizího zavinění nebo spoluzavinění:1. Cestující koupí jízdenku v předprodeji nebo od jiné osoby, jízdenku při nástupu řádně označí a při kontrole se ukáže, že je jízdenka padělaná nebo pozměněná.2. Cestující zaplatí ve voze osobě odpovědné za odbavení cestujících (řidiči, průvodčí), ale ta mu pod různou záminkou nevydá jízdenku. S případy prodeje ´repasovaných´ jízdenek se setkávali pražští revizoři v roce 2011. Poškození cestující zakoupili jízdenku buď od cizí osoby a nebo dokonce v trafice. V takovém případě se nelze domáhat odpovědnosti na dopravním podniku, ale na osobě, která vadný lístek prodala. Je zde sekvence dopravce - distributor - (někdy jiné osoby) - cestující - dopravce a proto se poškozený cestující musí domáhat náhrady škody po původci jízdenky. Pro ilustraci odkaz na internetovou diskusi. S případy nevydání jízdenek průvodčím nebo řidičem se setkávají revizoři ČD nebo ČSAD. K nevydání jízdenky mají tyto osoby řadu technik, protože vybraná částka pochopitelně zůstává pracovníkovi dopravce a není odvedena dopravci jako tržba: "Placeno máte, já si vás budu pamatovat", vykonání různých jiných ´bezodkladných povinností´ a pak ´zapomenutí´ vydat jízdenku, zdlouhavé vracení, takže cestující ztratí trpělivost na jízdenku čekat atd, atd. Na druhé straně někdy sám cestující nejeví o jízdenku zájem, řidič ji pak nevytiskne, nebo ji sice vytiskne, ale obratem ji prodá následujícímu cestujícímu. V případě nepřevzetí jízdenky by přicházela v úvahu spoluvina cestujícího. Někde mezi oběma předchozími situacemi je placení zhruba poloviční až dvoutřetinové částky cestujícím pracovníkovi bez požadavku na vydání jízdenky. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že naprostá většina pracovníků dopravců je poctivá. Případy vybírání jízdného bez vydání jízdenky jsou ojedinělé. Viníkovi tak hrozí u předchozích případů, kromě povinnosti náhrady škody, ještě - trest za výrobu a prodej padělaných nebo pozměněných jízdenek (v přestupkovém nebo trestním řízení), nebo - pracovněprávní postih za porušení pracovní kázně (povinnosti řádně odbavit cestujícího, povinnosti vydávat jízdenky) 2. 4. 2012 |