Lze pokutovat kouření na zastávkách?Cestující, který kouří na zastávce (ať kryté nebo nekryté), kde není kouření povoleno, porušuje přepravní řád. Pověřená osoba (zpravidla průvodčí nebo revizor) je oprávněna za porušení přepravního řádu uložit cestujícímu přirážku. Postih za kouření na zastávce není až tak průhledný jako postih za kouření ve voze, a dopravci jej proto uplatňují jen velmi zřídka.Zmírnění zákazu v protikuřáckém zákoně dává kuřákům pocit, že kouření na nekrytých zastávkách je legální. Jde však o pocit mylný. Citace předpisů:1) Pověřená osoba je oprávněnaa) ..., vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; ... 2) Cestující je povinen ... e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. zákon 111/1994, § 18a, odst. 1) a 2); zákon 266/1994 obsahuje obdobná ustanovení Zakazuje se kouřit a) na veřejných místech, kterými jsou ... 5. dopravní prostředky veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy; 6. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov související s veřejnou dopravou; 7. kryté nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu. zákon 379/2005 Sb., § 8 Porušením přepravních podmínek... je, jestliže cestující při přepravě l) kouří ve vozidle nebo v prostorách určených pro cestující, v nichž není kouření povoleno vyhláška 175/2000 Sb., § 15 Výklad:Přepravní řád (výňatek)Porušením přepravních podmínek... je, jestliže cestující při přepravě ... kouří ve vozidle nebo v prostorách určených pro cestující, v nichž není kouření povoleno ... v prostorách určených pro cestující... Prostor pro cestující se nechá rozčlenit do tří zón: 1. zóna: Kouření je výslovně zakázáno zákonem (vozidla, krytá nástupiště, přístřešky, čekárny, vnitřní prostory budov) 2. zóna: Místa, kde zákon kouření nezakazuje, ale nejedná se o dopravcem vyhrazený kuřácký prostor (nekrytá nástupiště). 3. zóna: Prostor vyhrazený pro kouření. Prostor vymezený dopravcem pomocí modrého piktogramu s cigaretou, textem "kuřácký prostor" a podobně. Zároveň je třeba zdůraznit, že přepravní řád je v tomto bodě přísnější, než protikuřácký zákon (379/2005): Protikuřácký zákon vymezuje místa, kde se kouřit nesmí. Přepravní řád jde na věc z druhé strany. Ne ze strany vymezení zakázaných míst, ale ze strany vymezení povolených míst. Tzn. že říká, že se nikde kouřit nesmí; smí se jen ve vyhrazeném prostoru. Kuřák, který kouří v zóně 1. porušuje přepravní řád a páchá přestupek. Za to mu může revizor uložit přirážku a policie pokutu. Kuřák, který kouří v zóně 2. porušuje přepravní řád, ale nepáchá přestupek. Za to mu může revizor uložit přirážku, ale policie mu nemůže uložit pokutu. Kuřák, který kouří v zóně 3. neporušuje nic. Za kouření na vyhrazeném místě není žádná sankce. obrázek Problém může být s definicí "prostoru pro cestující" V případě prostoru metra, vlakových a autobusových nádraží je vymezení prostoru poměrně jednoznačné hranicemi objektu, popřípadě vnitřními cedulkami "cestujícím vstup zakázán". Týká se jak nástupišť, tak k budov. Jednoznačné jsou tramvajové nástupní ostrůvky, panelová nástupiště linkových autobusů na širé trati nebo nástupiště malých vlakových zastávek. Řada zastávek ve městě je postavena tak, že zastávka "ukradne" kus chodníku. Zde bude třeba volit přístup a výklad pro pachatele příznivější. Není jednoznačné, odkud kam je zastávka a kde je chodník. V tomto prostoru se také pohybují lidé, kteří tudy procházejí a necestují. Podle dostupných informací byla právě nejednoznačnost prostoru zastávek důvodem ke zmírnění zákazu v protikuřáckém zákonu ze "zastávek" na "kryté zastávky". Zároveň je třeba upozornit, že teto novela jen zúžila zákaz, ale že nepovolila na zastávkách kouření, jak tehdy mylně informovala média. ... cestující... Je však cestujícím osoba stojící na nástupišti a čekající na příjezd spoje? Lze takové osobě uložit přirážku, coby cestujícímu? Silniční zákon i zákon o drahách používají slovo cestující nejen pro osobu ve voze a v pohybu. Jde o širší pojem (např. § 52 zákona 266/1994: "dopravce nebo provozovatel stanice neinformuje cestující ve stanici nebo ve vlaku vhodným způsobem o adrese správního orgánu", § 7 vyhlášky 175/2000: "Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla"). Cestující tedy je cestujícím i ve chvíli čekání na dopravní prostředek. Dále tím, že přepravní řád zakazuje v § 15 kouření ve vozech a i jiných prostorech se zákazem kouření, je patrné, že se zákaz kouření musí dodržovat nejen po dobu vlastní přepravy, ale i v jiných prostorech dopravce; z toho vyplývá, že jinými prostory dopravce jsou zejména na nástupiště, čekárny, haly, pokladny a podobně. Uložit přirážku může v tomto případě jen cestujícímu. Pokud je kuřákem pracovník dopravce, není uložení přirážky možné. Zde však lze proti kuřákovi použít pracovněprávní postih. V souvislosti s tím je třeba zdůraznit, že ve vozech je trvalý zákaz kouření. Ten se vztahuje i na řidiče a i na dobu pobývání vozu na konečné. Na tomto místě je vhodné poukázat na stanovisko Ústavního soudu (zde nahodile citováno z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 485/10, bod 21) Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi zdůraznil, že z hlediska zjištění obsahu právní úpravy nelze spoléhat jen na jazykový výklad aplikovaného ustanovení, nýbrž relevantní je především účel a smysl aplikované právní normy, popř. další uznávané způsoby výkladu. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) uvedl, že „soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku." Aplikací tohoto stanoviska lze užít pojem "cestující" na osobu, která na nástupišti nebo ve staničních prostorách čeká na příjezd svého spoje, ale i na osobu, která nikam necestuje a například jiného jen vyprovází nebo hledá spojení v zastávkovém jízdním řádu či podobně. Je logické, že nelze vyžadovat odlišná pravidla chování od osob, které mají svoji přepravu v bezprostředním úmyslu, a jiná od osob, která zde prodlévají z odlišných důvodů. Dále, na nástupiště a do staničních prostor není sice necestujícím osobám vstup zakázán, avšak tato zařízení jsou budována dopravcem či jiným subjektem právě jako místo pro přepravu cestujících. Navštíví-li toto místo necestující, pro něhož stavba určena není, musí i tak přijmout závazek předepsaného chování. ... při přepravě... Je však "při přepravě" osoba stojící na nástupišti a čekající na příjezd spoje? Lze takové osobě uložit přirážku stejně jako za jízdy? V užším pojetí lze vymezit slovo přeprava jako časový úsek od nástupu do vozu do výstupu z vozu, přesněji službu v tomto úseku poskytovanou. Na druhé straně je zde širší výklad slova přeprava. Vychází z faktu, že dopravce cestujícímu kromě vlastního transportu jeho persony poskytuje i další služby: Nástupiště s udržovaným povrchem a mnohdy s přístřeškem, zastávkový označník, jízdní řád, někde digitální informační panely, nádražní budovy s informační přepážkou, úschovnou zavazadel, toaletami, stravovacími službami poskytovanými v kooperaci a podobně. Přepravní řád zněním § 15, písmen h), l), o), s-1) patrně chápe přepravu v širším slova smyslu, tedy cestující na nástupišti již je při přepravě. To, zda je čekání na nástupišti již součástí přepravy (jak uvádí přepravní řád) je či není lze obejít jinak: Přirážku lze uložit i cestujícímu, který svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje (jak uvádí oba zákony: § 18a, odst. 1, písm. a, zákona 111/1994 nebo § 37, odst. 4, písm. b, zákona 266/1994); zde podmínka přepravy není uvedena. Vztah k přepravní smlouvě / smlouvě o přepravě Právo uložit kuřákovi přirážku za porušení přepravního řádu, pokud kuřák kouří na nástupišti (čekárně, hale apod.) vyplývá ze zákona (111/1994 a 266/1994 Sb. v platném znění). Není přitom rozhodující, zda cestující má nebo nemá uzavřenou přepravní smlouvu. Přepravní smlouva (jak ji nazývají zákony o silniční a železniční dopravě a přepravní řád) či smlouva o přepravě (jak ji nazývá občanský zákoník) má význam pro vzájemné plnění mezi cestujícím a dopravcem, stanovuje nárok na dokončení přepravy cestujícího do cíle a stanovuje povinnost zaplatit jízdné. Vztahy ze sankcí občanský zákoník neřeší. Upozornění kuřáka Pro uložení přirážky je třeba upozornění cestujícího. Není stanoveno, že musí být upozornění sděleno pověřenou osobou (revizorem, průvodčím), není stanoveno, že upozornění musí být slovní. - tj. upozornění v podobě piktogramu je postačující. Cestujícímu lze uložit přirážku za porušení přepravního řádu přímo, bez jeho dalšího upozorňování, je-li na zákaz upozorněn piktogramem. Vlastnické vztahy k nástupišti Přepravní řád zakazuje kouření ve vozidle v ostatních prostorách pro cestujíci, kde není kouření povoleno, přitom nijak nebere v potaz vlastnické nebo nájemní vztahy dopravce k místu zákazu (vůz, nástupiště). Dopravce může proti cestujícímu zakročit v plném rozsahu svých práv bez ohledu na to, zda vozidlo je jeho vlastní, leasované nebo najaté, nebo zda nástupiště je jeho vlastní, města, provozovatele dráhy, či jiného subjektu. Kdo může kouření na nástupišti sankcionovat? Kontrolu zákazu zákon 379/2005 Sb. svěřuje zejména obecní policii a policii ČR - aby nebyl zákon nevymahatelný, musí na jeho dodržování dohlížet státní orgán. K dohledu nad dodržováním zákazu (tj. k dohledu běžnému, provoznímu) jsou oprávněni provozovatelé místa se zákazem kouření (dopravy, kulturních zařízení, nemocnic, ...). Provozovatelé jsou také oprávněni obrátit se na policii, zejména při neúčinnosti svého zásahu vůči kuřákovi. Dozorem policie nad dodržováním zákona není dohled dopravce nad dodržováním přepravního řádu, nad dodržováním zákazu kouření nijak dotčen. Přirážka od dopravce má soukromoprávní charakter, pokuta od policie má veřejnoprávní charakter a ty se navzájem nevylučují. Kuřák proto může být pokutován zároveň revizorem a zároveň policistou či strážníkem. Kuřák kouřící v přepravních prostorech, kde není zákonný zákaz, ale na druhé straně tam není ani kouření výslovně povoleno (typicky nekrytá nástupiště), může být sankcionován pověřenou osobou (revizorem). Ale nehrozí mu pokuta od strážníka ani policisty. Elektronická cigareta Zákon, který kouření zakazuje, není zákon na ochranu ovzduší. Je to zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, a proto je oprávněný i zákaz elektronické cigarety. Ministerstvo zdravotnictví zaujímá na svých stránkách totio stanovisko: Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné obsahuje ustavení týkající se zákazů a omezení prodeje elektronických cigaret a povinností osob je prodávajících. Zahrnuje také ustanovení týkající se zákazu kouření, která lze aplikovat i na užívání elektronické cigarety. Jedná se o stejná opatření, která platí i pro tabákové výrobky.Diskuse Nikde v zákoně nenajdeme výslovné sdělení, že pověřená osoba je oprávněna uložit přirážku cestujícímu, který kouří na nástupišti v místech, kde kouření není povoleno. Toto oprávnění pověřené osoby je zahrnuto spolu s ostatními nežádoucími způsoby chování cestujícího v položkách porušování přepravního řádu a nebo obtěžování cetujících. K diskusi by bylo zejména, zda cestující je cestujícím ještě před nástupem a nebo zda čekání na zastávce je již součástí přepravy. Reálně dopravci sankce za kouření na nástupišti příliš nevyužívají. Příručka pro přepravní kontrolu ČSAD (1981) uvádí povinnost revizorů pokutovat kuřáky v čekárnách. Podobně i dnes zdůrazňují ve smluvních přepravních podmínkách možnost pokuty za kouření na nástupišti České dráhy. Shrnutí:Kouření je zakázáno ve všech prostorách pro cestující (nástupiště, haly, čekárny). Porušení tohoto zákazu je porušením přepravního řádu, rušením klidné přepravy cestujících a jejich obtěžováním; za to může revizor kuřákovi uložit přirážku.Kouřit lze jen na výslovně vyhrazených místech. Nejen kouřeníK porušení přepravního řádu na zastávce nemusí dojít jen při kouření.Je jím také hlučné chování, hlasitá audioreprodukce či jiné obtěžující chování (§ 15, písm. m, přepravního řádu), znešišťování cestujících, vozidla, prostor nebo zařízení svým oděvem nebo jednáním (§ 15, písm. n, přepravního řádu), poškozování vozidla, jakož i prostorů a zařízení pro cestující (§ 15, písm. o, přepravního řádu). Kouření zaměstnanců dopravce Zaměstnanec dopravce, který kouří na krytém nástupišti, v hale, čekárně, kde platí zákonný zákaz kouření, se dopouští přestupku. Přestupku se dopouští i tehdy, kouří-li ve voze hromadné dopravy (např. na konečné). Za přestupek může být zaměstnanec sankcionován pokutou od policisty nebo strážníka. Zaměstnanec dopravce, který kouří na nekrytém nástupišti, neporušuje přepravní řád, protože v tomto směru se přepravní řád vztahuje jen na cestující a ne na zaměstnance. V obou případech může být zákaz formulován v interních předpisech dopravce nebo v provozním řádu nádraží, a pak za jeho překročení může zaměstnanci dopravce hrozit pracovně-právní postih. 6.4.2013 (úprava 23. 1. 2014) |