175/2000 Sb.

 

   VYHLÁŠKA

 

   Ministerstva dopravy a spojů

 

   ze dne 15. června 2000

 

   o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu

 

   Ministerstvo  dopravy  a  spojů  stanoví  podle  § 37 odst. 7 zákona č.

   266/1994  Sb.,  o  dráhách,  ve  znění zákona č. 23/2000 Sb., (dále jen

   "zákon  o  dráhách"),  podle  §  18b  odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o

   silniční  dopravě,  ve znění zákona č. 304/1997 Sb., (dále jen "zákon o

   silniční  dopravě")  a podle § 761, 763, 766, 768, 769, 770, 772, 773 a

   879a občanského zákoníku:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   Vyhláška  stanoví  podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých

   zvířat  ve  veřejné  drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní

   dopravě,  včetně  podmínek  pro  plnění  jedné  přepravní  smlouvy více

   dopravci (dále jen "přepravní řád").

 

   § 2

 

   Výklad některých pojmů

 

   Pro účely tohoto přepravního řádu se rozumí

 

   a)  veřejnou  drážní  osobní  dopravou  činnost  dopravce spočívající v

   pravidelné  přepravě  osob,  zavazadel, věcí a živých zvířat vozidly na

   dráze  celostátní,  regionální, dráze tramvajové, trolejbusové, lanové,

   jakož  i  v metru a na jiné dráze speciální, která slouží k zabezpečení

   dopravní obslužnosti obce,

 

   b)  veřejnou  silniční  osobní  dopravou činnost dopravce spočívající v

   pravidelné  přepravě  osob,  zavazadel, věcí a živých zvířat vozidly ve

   veřejné linkové dopravě včetně městské autobusové dopravy,

 

   c)   městskou   hromadnou   dopravou  činnost  dopravce  spočívající  v

   pravidelné  přepravě  osob,  ručních zavazadel, spoluzavazadel a živých

   zvířat  vozidly veřejné drážní osobní dopravy a veřejné silniční osobní

   dopravy,   je-li   doprava   uskutečňována   pro  poskytování  obecných

   přepravních potřeb na území města, případně jeho příměstských oblastí,

 

   d)  stanicí  stanice  i  zastávka ve veřejné drážní osobní dopravě nebo

   zastávka  ve  veřejné  silniční  osobní  dopravě  a  v městské hromadné

   dopravě,

 

   e)  vozidlem ve veřejné drážní osobní dopravě drážní vozidlo určené pro

   přepravu osob a ve veřejné silniční osobní dopravě autobus,

 

   f) pravidelnou přepravou osob přeprava spojem podle předem zveřejněného

   jízdního   řádu,  tarifu,  přepravního  řádu  a  smluvních  přepravních

   podmínek,

 

   g)   smluvními   přepravními  podmínkami  podmínky  přepravy  vyhlášené

   dopravcem (§ 49),

 

   h)  osobními  údaji  jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a

   adresa,  uvedené  v  osobním  dokladu  cestujícího  vydaném  příslušným

   správním úřadem,

 

   i)  zavazadlem  snadno  přenosná  věc,  kterou  vzhledem  k  rozměrům a

   hmotnosti  lze  snadno  umístit  ve  vozidle nebo bez obtíží naložit do

   vozidla  a  nemůže-li  tato  věc  svou  povahou poškodit nebo znečistit

   cestující nebo vozidlo,

 

   j)  dodací  lhůtou doba přepravy cestovního zavazadla ze stanice podací

   do  stanice  určení  dohodnutým  spojem  včetně  doby potřebné pro jeho

   přichystání k výdeji.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   PŘEPRAVA OSOB VE VEŘEJNÉ DRÁŽNÍ A SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVĚ

 

   HLAVA I

 

   PŘEPRAVNÍ SMLOUVA, JÍZDNÍ DOKLADY A REZERVAČNÍ SLUŽBY

 

   § 3

 

   Vznik a splnění přepravní smlouvy o přepravě osob

 

   (1)  Uzavřením  přepravní  smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní

   smlouva")  vzniká  mezi  dopravcem  a cestujícím na základě přepravního

   řádu,  tarifu^1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový

   právní  vztah,  jehož  obsahem  je  zejména  závazek dopravce přepravit

   cestujícího  ze  stanice  nástupní  do stanice cílové spoji uvedenými v

   jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád

   a  smluvní  přepravní  podmínky  a  zaplatit cenu za přepravu (dále jen

   "jízdné") podle tarifu.

 

   (2)  Přepravní  smlouva  je  uzavřena, jestliže cestující využije svého

   práva  k  přepravě  z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo

   vstoupí  do  označeného  prostoru  přístupného  jen  s  platným jízdním

   dokladem (dále jen "nástup do vozidla").

 

   (3)  Přepravní  smlouva je též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu

   nastoupení   do   vozidla  bez  jízdenky  a  jízdné  cestující  zaplatí

   bezodkladně po nástupu do vozidla.

 

   (4)   Přepravní  smlouva  je  splněna  řádným  provedením  přepravy  ve

   smluveném rozsahu podle uzavřené přepravní smlouvy.

 

   (5)  Za splnění přepravní smlouvy se považuje rovněž provedení přepravy

   v  jiném  než  ve  smluveném  rozsahu, došlo-li k oprávněnému vyloučení

   cestujícího  z  přepravy  řidičem  nebo  průvodčím  vozidla nebo osobou

   dopravce,  která  se  prokáže  kontrolním  odznakem,  nebo jinou osobou

   dopravce,  která  se  prokáže  průkazem  dopravce  s  oprávněním  dávat

   cestujícím pokyny a příkazy, (dále jen "pověřená osoba").

 

   § 4

 

   Jízdní doklad

 

   (1)  Cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu

   jejího   plnění   prokazuje  platným  jízdním  dokladem,  není-li  dále

   stanoveno jinak.

 

   (2) Jízdním dokladem je

 

   a) jízdenka pro jednotlivou jízdu,

 

   b)  jízdenka časová, opravňující k více jednotlivým jízdám po dobu její

   platnosti ve vymezeném rozsahu,

 

   c)  průkaz,  jehož  držitel  má  podle zvláštního právního předpisu,^2)

   tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu.

 

   (3) V dopravcem stanovených spojích se cestující kromě jízdního dokladu

   uvedeného v odstavci 2 prokazuje též dokladem o zaplacení ceny

 

   a) ve vlacích na dráze celostátní a regionální

 

   1. příplatku za použití vlaku vyšší kvality,

 

   2. místenky,

 

   3. příplatku za lůžko nebo za lehátko,

 

   b) v autobusech kromě městské autobusové dopravy místenky.

 

   § 5

 

   Náležitosti jízdního dokladu

 

   (1) Jízdenka pro jednotlivou jízdu obsahuje

 

   a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,

 

   b) nástupní a cílovou stanici nebo přepravní pásmo,

 

   c) výši jízdného, druh jízdného, případně výši slevy,

 

   d) údaj o platnosti,

 

   e)  další  údaje  umožňující  kontrolu  platnosti  a  správnosti jejího

   použití, stanovené ve smluvních přepravních podmínkách.

 

   (2)  Jízdenka  časová obsahuje náležitosti, které obsahuje jízdenka pro

   jednotlivou  jízdu,  a  dále  obsahuje  údaje o druhu časové jízdenky a

   případně údaje označující jejího držitele.

 

   (3)  Jízdní  doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) obsahuje údaje stanovené

   zvláštním  právním  předpisem,^2)  tarifem  nebo  smluvními přepravními

   podmínkami.

 

   § 6

 

   Posuzování platnosti jízdních dokladů

 

   (1) Jízdní doklad je neplatný, jestliže

 

   a)  cestující  nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním

   řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami,

 

   b) nejsou vyplněné předepsané údaje,

 

   c) je používán bez vyžadované fotografie,

 

   d)  je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu

   správnosti jeho použití,

 

   e) údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny,

 

   f) je použit neoprávněnou osobou,

 

   g) uplynula doba jeho platnosti,

 

   h) nejde o originál.

 

   (2)  Jízdenka  pro  jednotlivou  jízdu nebo jízdenka časová, kterou lze

   podle  tarifu  použít  jen ve spojení s dokladem, na jehož základě byla

   vydána,  je  neplatná,  jestliže  se  cestující tímto dokladem současně

   neprokáže.

 

   (3)  Neplatnou  jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo jízdenku časovou je

   pověřená  osoba  oprávněna  odebrat  v případech uvedených v odstavci 1

   písm.  c)  až h); odebrání jízdenky cestujícímu písemně potvrdí. Jízdní

   doklad podle § 4 odst. 2 písm. c) nelze odebrat.

 

   § 7

 

   Placení jízdného, příplatků a místenek

 

   (1)  Cestující  za  jízdenku  pro  jednotlivou  jízdu  nebo za jízdenku

   časovou  (dále  jen  "jízdenka")  platí jízdné podle tarifu, sjednané v

   souladu  s cenovými předpisy.^3) Pro použití spojů označených v jízdním

   řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo místenky (§ 4

   odst. 3) ve výši podle tarifu.

 

   (2)  Dopravce  zajišťuje  prodej  jízdenek  před  nástupem  do vozidla.

   Nezajistil-li  dopravce  prodej jízdenek před nástupem do vozidla, musí

   umožnit  cestujícímu  zakoupit  si  jízdenku  po  nástupu do vozidla za

   jízdné  bez  přirážky.^4)  Dopravce  v  jízdním  řádu  zajistí označení

   stanic,  případně  linek  nebo  spojů,  u  kterých  je  umožněn  nástup

   cestujících   do   vozidla   bez  jízdenky  a  zakoupení  jízdenky  bez

   přirážky^4) po nástupu do vozidla.

 

   (3)  Cestující  platí  jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za

   zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do

   vozidla,  dopravce  mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto

   zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem.

 

   (4)  Cestující  se  při převzetí jízdenky přesvědčí, zda mu byla vydána

   podle  jeho  požadavků. Nesouhlasí-li jízdenka s požadovanými údaji, je

   cestující oprávněn jízdenku odmítnout.

 

   (5)  Nezakoupil-li  si  cestující  jízdenku  před  nástupem do vozidla,

   přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky,

   jestliže  dopravce  zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si

   zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě

   cestující  zaplatí  jízdné  s  přirážkou.^4) Výši této přirážky stanoví

   dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce

   ve  smluvních  přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých

   je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou.^4)

 

   (6)  Nezakoupil-li  si  cestující  jízdenku podle odstavce 3 nebo podle

   odstavce  5  a  je  přepravován  bez  platné  jízdenky,  považuje se za

   cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním

   dokladem.^5)

 

   (7)  Podrobnosti  týkající se prodeje jízdenek, příplatků a místenek ve

   výdejnách  jízdenek  ve  stanici nebo v jiných zařízeních, kde je možno

   zakoupit  si  jízdenku  předem,  podmínek jejich vracení, druhu, formy,

   případně  vzorů  jízdenek,  příplatků  a  místenek  a  způsobu označení

   jízdenky  pro  jednotlivou  jízdu  při samoobslužném způsobu odbavování

   cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.

 

   § 8

 

   Právo na obsazení míst k sezení ve vozidle

 

   (1) Cestující může ve vozidle obsadit jen jedno volné místo k sezení.

 

   (2) Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace^6) mají přednost

   při  obsazení míst k sezení, která jsou ve vozidle vyhrazená a označená

   pro přepravu těchto osob.

 

   (3)  Místo,  na  které  byla  zakoupena  místenka,  může  cestující bez

   místenky   obsadit   jen  v  případě,  není-li  nárokováno  toto  místo

   cestujícím  s platnou místenkou a nejedná se přitom o spoj, do něhož si

   cestující musí zakoupit místenku.

 

   § 9

 

   Poskytování rezervačních služeb pro přepravu ve vozidlech

 

   (1)  Dopravce  v  jízdním  řádu  zajistí  označení spojů veřejné drážní

   osobní  dopravy  na  dráze  celostátní  a  regionální  a  spojů veřejné

   silniční  osobní  dopravy kromě městské autobusové dopravy, do nichž si

   cestující  může nebo musí zakoupit předem místenku, a současně zveřejní

   podmínky jejího prodeje.

 

   (2)  Místenka  obsahuje obchodní jméno dopravce, výši zaplacené ceny za

   místenku,  označení  spoje  a  rezervovaného  místa  ve vozidle a údaje

   umožňující  kontrolu  platnosti  a  správnosti jejího použití. Místenky

   nelze  prodávat ve vozidle. Dopravce zajistí, aby místa k sezení, která

   rezervoval prodejem místenek, byla ve vozidle označena.

 

   (3)  Pro zajištění práva na místo k sezení vyhrazené pro cestujícího na

   vozíku pro invalidy nebo pro cestujícího s omezenou schopností pohybu a

   orientace  je nutno tyto skutečnosti při koupi místenky ohlásit a nárok

   na  tato  místa  prokázat;  při koupi místenky na spoj veřejné silniční

   osobní dopravy je nutno z hlediska zajištění bezpečnosti přepravovaných

   cestujících  dále  ohlásit, zda jde o místo pro cestujícího mladšího 12

   let, cestujícího s dětským kočárkem nebo o cestujícího se psem.

 

   (4)  Pro  přepravu  v  lůžkových  nebo  v  lehátkových  vozech musí mít

   cestující kromě jízdenky též doklad o zaplacení ceny příplatku za lůžko

   nebo  za lehátko použité vozové třídy a kategorie. Přeprava cestujících

   v  lůžkových  nebo  v lehátkových vozech je dovolena, jen prokáže-li se

   cestující dokladem o zaplacení ceny příplatku za lůžko nebo za lehátko.

 

   (5)  Příplatek  za  lůžko  nebo  za  lehátko si cestující zakupuje před

   nástupem   do   vozidla  v  době  stanovené  ve  smluvních  přepravních

   podmínkách,  nebo  jsou-li  místa  volná, ve vlaku u průvodce lůžkového

   nebo lehátkového vozu.

 

   (6)  Cestující, který si zakoupil místenku nebo příplatek za lůžko nebo

   za  lehátko,  ztrácí  nárok na rezervované místo, neobsadí-li je v době

   stanovené  dopravcem  ve  smluvních přepravních podmínkách. V takovémto

   případě se cena zaplacená za místenku nebo cena příplatku za lůžko nebo

   za lehátko cestujícímu nevrací.

 

   (7)   Další   podrobnosti   týkající   se   podmínek   obsazování  míst

   rezervovaných  místenkami,  obsazování  míst  v lůžkových a lehátkových

   vozech  a  podmínek  přepravy  v  těchto  vozech  stanoví  dopravce  ve

   smluvních přepravních podmínkách.

 

   HLAVA II

 

   PODMÍNKY PŘEPRAVY NĚKTERÝCH OSOB A VĚCÍ

 

   § 10

 

   Přeprava dětí

 

   (1)  Děti do šesti let lze přepravovat jen s doprovodem osoby starší 10

   let.

 

   (2)  Cestující s dítětem, které je podle tarifu přepravováno bezplatně,

   mohou  společně  zaujmout  jen  jedno místo k sezení, nejsou-li ostatní

   místa  volná; lze-li podle tarifu bezplatně přepravovat dvě děti, mohou

   tyto děti společně zaujmout jen jedno místo k sezení.

 

   (3)  Na  místech  ve  vozidlech  vyhrazených a označených dopravcem pro

   přepravu  cestujících  s  dětmi do 10 let se přepravují přednostně tito

   cestující.  Jiný  cestující,  který  takové  místo  obsadil, toto místo

   cestujícímu s dětmi na jeho požádání uvolní.

 

   (4)  Další podmínky pro přepravu dětí stanoví tarif a smluvní přepravní

   podmínky.

 

   § 11

 

   Přeprava dětských kočárků a jízdních kol

 

   (1)  Cestující  může vzít do vozidla dětský kočárek s dítětem, jestliže

   to  technické  provedení  vozidla a jeho obsazenost dovolují, a to jako

   ruční  zavazadlo  nebo  jako spoluzavazadlo podle smluvních přepravních

   podmínek dopravce.

 

   (2)  Dopravce  na  spojích  základní  dopravní  obslužnosti^7)  zajistí

   používání  vozidel,  která  umožňují  přepravu alespoň jednoho dětského

   kočárku s dítětem.

 

   (3)  Podmínky  nástupu  a  výstupu  cestujícího  s  dětským  kočárkem s

   dítětem,  umístění  kočárku s dítětem ve vozidle a podrobnosti podmínek

   přepravy stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.

 

   (4)  Dětský  kočárek  bez  dítěte  a  jízdní  kolo lze přepravovat jako

   spoluzavazadlo,  jestliže  to  dopravce umožní ve smluvních přepravních

   podmínkách;  jinak  pro  jejich  přepravu  platí  ustanovení o přepravě

   cestovních zavazadel.

 

   § 12

 

   Přeprava osob s omezenou schopností pohybu a orientace

 

   (1)  Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mají ve vozidle

   právo  na  místo k sezení na sedadlech pro ně vyhrazených a označených.

   Pokud  není  u  těchto  osob  jejich  právo  na místo k sezení zřetelně

   patrné, prokazují svůj nárok příslušným průkazem. Jiný cestující, který

   takové  místo  obsadil,  toto  místo  cestujícímu s omezenou schopností

   pohybu a orientace na jeho požádání uvolní.

 

   (2)  Dopravce vyhradí a označí v každém jednotlivém vozidle nejméně dvě

   místa  k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace.

   V  městské  hromadné  dopravě  dopravce vyhradí a označí pro tyto účely

   nejméně  šest  míst  k  sezení  v  každém jednotlivém vozidle. Na dráze

   lanové  s uzavřenými vozidly se místo k sezení pro cestující s omezenou

   schopností  pohybu  a  orientace  vyhrazuje a označuje alespoň v jednom

   vozidle.

 

   (3)  Cestujícímu  s  omezenou  schopností pohybu a orientace musí být v

   městské  hromadné  dopravě umožněn nástup do vozidla i výstup z vozidla

   všemi   dveřmi,   které  jsou  označeny  pro  nástup  nebo  pro  výstup

   cestujících.

 

   (4)  Na  spoje, do nichž si lze zakoupit místenku, se místenky na místa

   vyhrazená  pro  cestující  s  omezenou  schopností  pohybu  a orientace

   prodávají  jen  pro  osoby,  jejichž  nárok  na obsazení těchto míst se

   prokáže.

 

   (5)  Podrobnosti  o podmínkách nástupu a výstupu cestujících s omezenou

   schopností pohybu a orientace stanoví dopravce ve smluvních přepravních

   podmínkách.

 

   § 13

 

   Přeprava osob na vozíku pro invalidy

 

   (1)   Dopravce   přepraví   cestujícího   na   vozíku  pro  invalidy  v

   bezbariérovém  vozidle, nebo dovoluje-li to technické provedení vozidla

   a  jeho  obsazenost a je současně zajištěna pomoc při nástupu a výstupu

   cestujícího na vozíku pro invalidy do a z vozidla, též v jiném vozidle.

 

   (2) Dopravce zajistí přepravu podle odstavce 1 na spojích, které jsou v

   jízdním  řádu  označeny  též  pro  přepravu  cestujících  na vozíku pro

   invalidy.

 

   (3) Je-li dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní

   a  dráze  regionální požádán předem o zajištění přepravy cestujícího na

   vozíku  pro  invalidy, a to ve lhůtě stanovené ve smluvních přepravních

   podmínkách, cestujícího přepraví podle dohodnutých podmínek.

 

   (4)  Podrobnosti o podmínkách přepravy osoby na vozíku pro invalidy a o

   umístění  vozíku  pro invalidy ve vozidle stanoví dopravce ve smluvních

   přepravních podmínkách.

 

   HLAVA III

 

   VZTAHY MEZI DOPRAVCEM A CESTUJÍCÍM

 

   § 14

 

   (1)  Dopravce je povinen v zájmu řádné péče o cestující při poskytování

   přepravních služeb zajistit

 

   a)  podávání  informací  o  jízdních  řádech,  o tarifu a o vyhlášených

   přepravních   podmínkách,   a   to  na  místech  určených  pro  styk  s

   cestujícími,

 

   b)   zveřejňování   alespoň  podstatné  části  vyhlášených  přepravních

   podmínek  a tarifu pro daný spoj ve veřejné silniční osobní dopravě a v

   městské hromadné dopravě ve vozidle,

 

   c)  prodej  jízdenek  ve  stanici  nebo na vybraných místech veřejnosti

   přístupných,  a to po dobu poskytování přepravních služeb cestujícím ve

   veřejné  osobní  dopravě  podle jízdního řádu, jestliže podle smluvních

   přepravních  podmínek  musí  cestující  mít  jízdenku  před nástupem do

   vozidla,

 

   d)  oznamování  o zpoždění spoje, a to ve vozidle a ve stanici, jsou-li

   vybaveny informačním zařízením pro cestující, je-li zpoždění 10 minut a

   více oproti jízdnímu řádu; to neplatí pro městskou hromadnou dopravu,

 

   e)  vydávání  písemného  potvrzení  o  omezení  nebo zastavení dopravy,

   vynechání  spoje  nebo  doby  jeho  zpoždění,  jestliže  o to cestující

   požádá,  kromě  městské  hromadné  dopravy;  místa  vydávání  potvrzení

   stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách,

 

   f) pořádek, čistotu a klid ve vozidle,

 

   g) takové používání audiovizuální techniky cestujícím ve vozidle, které

   by nebylo na obtíž ostatním cestujícím,

 

   h) oznamování názvu stanice nejpozději při zastavení vozidla ve stanici

   a  v městské hromadné dopravě oznamování následující stanice nejpozději

   při  odjezdu  vozidla  ze  stanice;  stanice  v drážní dopravě na dráze

   celostátní  a  regionální a stanice v městské hromadné dopravě oznamuje

   jen   v   případě,   že  jsou  vozidla  vybavena  technickým  zařízením

   umožňujícím  oznamování  názvu  stanic; na dráze lanové se názvy stanic

   neoznamují,

 

   i)  ve  veřejné  silniční  osobní  dopravě a v městské hromadné dopravě

   znovuzastavení  každého  třetího  vozidla  v  úrovni  označení stanice,

   stojí-li  ve  stanici  současně  více  vozidel;  znovuzastavení každého

   vozidla  v  úrovni označení stanice v případě, že ve stanici se nachází

   osoba na vozíku pro invalidy nebo osoba se slepeckou holí.

 

   (2) Dopravce dále zajišťuje používání vozidel, která s ohledem na délku

   spoje nebo charakter nabízených přepravních služeb splňují požadavky na

   bezpečnou a pohodlnou přepravu cestujících.

 

   § 15

 

   Porušením  přepravních  podmínek  z  hlediska  bezpečnosti cestujícího,

   bezpečnosti  jiných  osob  a  ochrany  zdraví, bezpečnosti a plynulosti

   veřejné  osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné

   přepravy je, jestliže cestující při přepravě

 

   a) nemá zakoupenu jízdenku při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce

   umožnil její koupi před nástupem do vozidla,

 

   b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné

   a přirážku k jízdnému na místě,

 

   c)  odmítá  uvolnit  místo  pro cestujícího s platnou místenkou na toto

   místo  nebo  odmítá  uvolnit  místo  vyhrazené  pro  osoby  s  omezenou

   schopností  pohybu  a  orientace těmto osobám nebo odmítá uvolnit místo

   vyhrazené pro cestujícího s dítětem do 10 let,

 

   d) mluví za jízdy na osobu řídící vozidlo,

 

   e) otevírá za jízdy dveře vozidla nebo zábranu proti vypadnutí,

 

   f) vyhazuje z vozidla předměty nebo je nechá vyčnívat z vozidla,

 

   g)  za  jízdy  vystupuje  z vozidla nebo nastupuje do něj nebo se z něj

   vyklání,

 

   h) nastupuje do vozidla prohlášeného pověřenou osobou za obsazené,

 

   i) uvádí bezdůvodně v činnost návěstní zařízení ve vozidle,

 

   j)  zdržuje  se  bezdůvodně v prostoru vyhrazeném pro osoby řídící nebo

   doprovázející  vozidlo  nebo  v prostoru, který znemožňuje osobě řídící

   vozidlo bezpečný výhled z vozidla,

 

   k) brání použití provozních zařízení, výstupu, průchodu nebo nástupu do

   vozidla,

 

   l)  kouří  ve vozidle nebo v prostorách určených pro cestující, v nichž

   není kouření povoleno,

 

   m)  chová  se  hlučně,  reprodukuje hlučně hudbu nebo zpěv nebo používá

   hlasitě  audiovizuální  techniku  nebo obtěžuje ostatní cestující jiným

   nevhodným chováním,

 

   n)  znečisťuje  ostatní  cestující  nebo  vozidlo,  jakož  i prostory a

   zařízení pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním,

 

   o) poškozuje vozidlo, jakož i prostory a zařízení pro cestující,

 

   p) odemyká nebo zamyká klíčem nebo jiným předmětem, který není součástí

   vozidla,  dveře  vozu  nebo  oddílu  ve  vlacích  veřejné drážní osobní

   dopravy na dráze celostátní, regionální a na metru a dveře v tramvaji a

   autobusu,

 

   r)  vzal  s  sebou  do  vozidla  nebo  podal  k  přepravě jako cestovní

   zavazadlo věc, která nesmí být obsahem zavazadla, nebo

 

   s) na dráze celostátní nebo na dráze regionální

 

   1. zaviní zpoždění vlaku,

 

   2.  cestuje  ve vlaku vyšší kvality a neprokáže se dokladem o zaplacení

   ceny příplatku za použití vlaku vyšší kvality,

 

   3. cestuje ve vyšší vozové třídě, pro niž nemá odpovídající jízdenku,

 

   4.  cestuje  bez  místenky  ve  vlaku,  v němž musí mít každý cestující

   místenku.

 

   § 16

 

   (1)  Cestující,  který ve vozidle stojí, přidržuje se za jízdy zařízení

   vozidla k tomu určených.

 

   (2)  Cestující  může  do  vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve

   stanici,   a  není-li  vozidlo  v  pohybu.  Přednost  mají  vystupující

   cestující  před  nastupujícími.  Jsou-li  dveře ve vozidle označeny pro

   nástup a pro výstup, musí cestující pro nástup nebo výstup použít dveře

   podle jejich označení.

 

   (3)  Jedná-li  se o stanici, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí

   cestující,  který chce nastoupit, dát včas osobě řídící vozidlo znamení

   zvednutím  paže;  cestující,  který  chce  vystoupit,  musí včas použít

   příslušné  signalizační  zařízení  nebo  včas  vyrozumět  o svém úmyslu

   řidiče vozidla nebo doprovod vlaku.

 

   (4)  Zastaví-li  vozidlo  z  provozních  důvodů  mimo  stanici  nebo ve

   stanici,  kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit,

   případně  i  nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby

   dopravce.

 

   (5)   Do  prostor  určených  pro  veřejnost  označených  jako  prostory

   přístupné  jen  na základě platného jízdního dokladu je možno vstupovat

   jen  s  tímto  jízdním dokladem; na dráze celostátní a regionální též s

   jiným  dokladem opravňujícím ke vstupu do těchto prostor. Každý, kdo se

   v  těchto  prostorách  nachází,  se  na požádání pověřené osoby prokáže

   příslušným platným dokladem.

 

   § 17

 

   (1)  Zvuková a vizuální informační zařízení používaná ve veřejné osobní

   dopravě   slouží   přednostně  k  podávání  přepravních  informací  pro

   cestující.

 

   (2)  Cestující  mohou  používat  sdělovací,  bezpečnostní  a informační

   zařízení  umístěná  v  prostorách určených pro cestující a ve vozidlech

   jen podle pokynů dopravce a v souladu s účelem použití těchto zařízení.

 

   (3)  Rozhlasového  zařízení  používaného  ve  stanicích pro informování

   cestujících   může   být  použito  na  požádání  cestujícího  k  podání

   rozhlasové  zprávy  soukromého charakteru za podmínek a za úhradu podle

   smluvních přepravních podmínek.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   PŘEPRAVA  ZAVAZADEL  A  ZÁSILEK  VE  VEŘEJNÉ  DRÁŽNÍ  A SILNIČNÍ OSOBNÍ

   DOPRAVĚ

 

   HLAVA I

 

   OBECNÁ USTANOVENÍ

 

   § 18

 

   Způsob přepravy zavazadel

 

   Zavazadla  se  přepravují  společně  s cestujícím ve vozidle a pod jeho

   dohledem  jako  ruční  zavazadlo  nebo  jako  spoluzavazadlo,  nebo  se

   přepravují odděleně od cestujícího jako cestovní zavazadlo.

 

   § 19

 

   Zavazadlo a jeho obsah

 

   (1)  Zavazadlem  nebo  obsahem  zavazadla nesmějí být věci, které svými

   vlastnostmi  mohou způsobit poškození vozidla, jakož i újmu na životě a

   zdraví  osob  nebo  na  jejich  majetku  a věci neskladné, není-li dále

   stanoveno jinak.

 

   (2)  Věc, která nesmí být zavazadlem nebo obsahem zavazadla, je zejména

   nabitá zbraň, věc výbušná, jedovatá, radioaktivní, těkavá a žíravá nebo

   věc,  která  může  způsobit  nákazu,  nebo věc, kterou nelze umístit ve

   vozidle  na  místě  určeném  k umístění zavazadel, nebo věc o hmotnosti

   vyšší než 50 kg, není-li dále stanoveno jinak.

 

   (3)  Obsahem  zavazadla,  které  si cestující bere do vozidla, může být

   přenosná  ocelová  láhev  s  kapalným  topným  plynem  pro  domácnost o

   celkovém obsahu nejvýše 10 kg, nádoba s topnou naftou o celkovém obsahu

   nejvýše  20 l a akumulátor naplněný elektrolytem zajištěný proti zkratu

   a se zajištěnými odplynovacími otvory.

 

   (4)  Zavazadlo  obsahující  věci  podle  odstavce 3 nelze přepravovat v

   metru.

 

   HLAVA II

 

   PODMÍNKY PŘEPRAVY ZAVAZADEL

 

   § 20

 

   Ruční zavazadlo

 

   (1)  Jako  ruční  zavazadlo  má cestující právo vzít s sebou do vozidla

   bezplatně  snadno  přenosné  věci,  které  cestující má u sebe a lze je

   případně  umístit  ve  vozidle  na místo pod sedadlem nebo nad sedadlem

   cestujícího.  Zajišťování  bezpečné  manipulace  s  tímto  zavazadlem a

   dohled na ně přísluší cestujícímu.

 

   (2)  Podrobnosti  pro  přepravu  ručních  zavazadel,  zejména  rozměry,

   hmotnost,  případně  druhy  přepravovaných  věcí  a  jejich umístění ve

   vozidle, mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.

 

   § 21

 

   Spoluzavazadlo

 

   (1)  Jako  spoluzavazadlo  lze  přepravovat  věci,  které svými rozměry

   přesahují  rozměry  ručního  zavazadla  a  vyžadují  umístění na zvlášť

   určeném   místě   dopravcem   ve  vozidle  v  prostoru  pro  cestující.

   Zajišťování  bezpečné  manipulace  s  tímto  zavazadlem  a dohled na ně

   přísluší cestujícímu.

 

   (2)   Pro  přepravu  spoluzavazadel  se  přepravní  smlouva  neuzavírá,

   cestující  však  za  jejich  přepravu  platí cenu sjednanou v souladu s

   cenovými předpisy.^3)

 

   (3)  Podrobnosti pro přepravu spoluzavazadel, zejména rozměry, hmotnost

   a druhy přepravovaných věcí, stanoví smluvní přepravní podmínky.

 

   § 22

 

   Cestovní zavazadlo

 

   (1)  Cestovním  zavazadlem je zavazadlo cestujícího, které se přijímá k

   přepravě  na  základě  uzavřené  samostatné  přepravní smlouvy, a to po

   předložení jízdního dokladu cestujícího platného nejméně do stanice, do

   níž cestující požaduje cestovní zavazadlo přepravit. Cestovní zavazadlo

   se nepřepravuje v městské hromadné dopravě a na dráze lanové.

 

   (2)  Jako  cestovní  zavazadlo  může  cestující  podat  bez  zvláštních

   opatření  k  přepravě  zavazadlo,  které se může skládat nejvíce ze tří

   kusů  a hmotnost jednoho kusu nesmí převyšovat 15 kg. Zvláštní opatření

   umožňující přepravovat cestovní zavazadlo o vyšší hmotnosti nebo větším

   počtu kusů mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.

 

   (3)  Dopravce  na  dráze  celostátní  a  na  dráze  regionální  může ve

   smluvních  přepravních  podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě jako

   cestovní zavazadlo také živá zvířata nebo osobní automobil.^8)

 

   (4)  Dopravce  zajistí  v  jízdním  řádu zveřejnění stanoveného rozsahu

   přepravy   cestovních  zavazadel.  Neuskutečňuje-li  dopravce  přepravu

   cestovních  zavazadel všemi spoji jedoucími podle jízdního řádu, označí

   v jízdním řádu spoje, kterými se cestovní zavazadla přepravují.

 

   § 23

 

   Živá zvířata

 

   (1) Živá zvířata lze přepravovat za podmínek stanovených pro zavazadla,

   pokud   tomu  nebrání  zvláštní  právní  předpisy^9)  a  není-li  tímto

   přepravním  řádem  stanoveno  jinak.  Živá zvířata jako ruční zavazadlo

   nebo  spoluzavazadlo  lze  přepravovat  jen pod dohledem cestujícího, a

   jsou-li splněny podmínky zajišťující, aby živá zvířata nepoškodila nebo

   neznečistila  cestující  nebo  vozidlo,  neohrozila bezpečnost a zdraví

   osob  a  nebyla  ostatním  cestujícím  při přepravě na obtíž. Ze živých

   zvířat  může cestující vzít s sebou do vozidla jen drobná domácí a jiná

   malá  zvířata,  jsou-li  zcela  uzavřena  ve snadno přenosných klecích,

   koších  nebo  jiných  vhodných  schránách  s nepropustným dnem, není-li

   tímto přepravním řádem stanoveno jinak.

 

   (2)  Pro  přepravu  schrán  se zvířaty ve vozidle, nesplňuje-li schrána

   podmínky  pro  přepravu  ručního zavazadla, platí ustanovení o přepravě

   spoluzavazadla.

 

   (3)  Beze schrány mohou cestující vzít s sebou do vozidla psa, který má

   bezpečný  náhubek, je držen na vodítku nakrátko a nesmí být přepravován

   na  sedadle.  Za  takto  přepravovaného  psa  se  platí přepravné podle

   tarifu.

 

   (4)  Dopravce  může ve smluvních přepravních podmínkách přepravu zvířat

   na  některých  spojích  omezit  nebo  vyloučit nebo omezit počet psů na

   vodítku  současně  přepravovaných  ve  vozidle  a  pověřená  osoba může

   přepravu  psa  beze  schrány  odmítnout  z důvodu obsazenosti vozidla a

   zajištění bezpečnosti cestujících.

 

   (5)  Vodícího  psa  doprovázejícího nevidomou osobu, jakož i služebního

   psa^10) nelze z přepravy vyloučit ani jeho přepravu odmítnout.

 

   HLAVA III

 

   PŘEPRAVA CESTOVNÍCH ZAVAZADEL

 

   § 24

 

   Přepravní smlouva a přepravní doklad

 

   (1)  Přepravní  smlouva  o  přepravě  cestovního  zavazadla je uzavřena

   přijetím   cestovního   zavazadla   dopravcem   k  přepravě  a  vydáním

   přepravního   dokladu   o   přijetí  cestovního  zavazadla  k  přepravě

   cestujícímu (dále jen "zavazadlový lístek").

 

   (2) Zavazadlový lístek obsahuje

 

   a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,

 

   b) název stanice podací a stanice určení,

 

   c)  počet kusů a hmotnost; u přepravovaného automobilu také jeho státní

   poznávací značku, typ a rok výroby,

 

   d) druh obalu nebo název přepravované věci,

 

   e) spoj dohodnutý pro přepravu,

 

   f) časový údaj o přijetí k přepravě,

 

   g)  výši  zaplaceného  dovozného  a případně cenu sjednanou v souladu s

   cenovými předpisy^3) za služby s přepravou souvisejícími.

 

   (3)  Další  náležitosti  zavazadlového lístku může stanovit dopravce ve

   smluvních přepravních podmínkách.

 

   (4)  Uzavření  přepravní  smlouvy  o  přepravě  cestovního zavazadla se

   prokazuje   zavazadlovým   lístkem  vydaným  dopravcem  cestujícímu  po

   zaplacení  přepravného.  Cestující se při převzetí zavazadlového lístku

   přesvědčí, zda byl vyhotoven podle jeho údajů.

 

   Podej cestovního zavazadla

 

   § 25

 

   (1)  Cestovní  zavazadlo  ve  veřejné  drážní  osobní  dopravě na dráze

   celostátní  a  dráze  regionální  se  podává k přepravě ve stanici nebo

   přímo ve vozidle spoje, není-li ve stanici zavazadlová výpravna zřízena

   nebo  je  uzavřena.  Cestovní  zavazadlo  v  silniční osobní dopravě se

   podává k přepravě přímo ve vozidle spoje.

 

   (2)  Cestovní  zavazadlo,  vyžaduje-li  to jeho povaha, musí být baleno

   tak,  aby  jeho  obsah  byl  chráněn  před ztrátou nebo poškozením, aby

   nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit vozidla, jiná zařízení, jakož i

   ostatní   cestovní  zavazadla  nebo  jiné  předměty.  Dopravce  může  v

   zavazadlovém lístku poznamenat stav cestovního zavazadla nebo stav jeho

   obalu.  Tento  údaj  musí  být cestujícím potvrzen podpisem; odmítne-li

   cestující  tento  údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijetí

   cestovního zavazadla k přepravě.

 

   (3)  Cestovní  zavazadlo  musí  být  cestujícím trvanlivě a zřetelně na

   dobře viditelném místě označeno

 

   a) jménem, příjmením a adresou cestujícího,

 

   b) názvem stanice určení.

 

   (4)  Smluvní  přepravní  podmínky  mohou pro výpočet dovozného stanovit

   jednotkové hmotnosti některých druhů cestovních zavazadel.

 

   (5)   Cestující   může  při  podeji  cestovního  zavazadla  uvést  cenu

   zavazadla.   Tato  cena  se  považuje  za  prokázanou  cenu  cestovního

   zavazadla  pro případ poškození nebo ztráty cestovního zavazadla v době

   trvání přepravní smlouvy. Údaj o ceně cestovního zavazadla se zapíše do

   zavazadlového  lístku  jen  tehdy, zaplatí-li cestující za uvedení ceny

   zavazadla   smluvní   poplatek   stanovený   ve  smluvních  přepravních

   podmínkách.  Smluvní  přepravní  podmínky  mohou stanovit horní hranici

   ceny  cestovního  zavazadla, do které se přijímají cestovní zavazadla k

   přepravě.

 

   § 26

 

   (1)   Dopravce  není  povinen  uzavřít  přepravní  smlouvu  o  přepravě

   cestovního  zavazadla,  má-li  věrohodný  důvod se domnívat, že obsahem

   cestovního  zavazadla jsou věci, které jeho obsahem nesmějí být (§ 19),

   pokud cestující neprokáže opak.

 

   (2)  Zjistí-li  dopravce  v  průběhu  přepravy,  že  cestovní zavazadlo

   obsahuje  věci,  které  nesmějí být obsahem zavazadla, vyloučí cestovní

   zavazadlo  z  další  přepravy  a uloží je v nejbližší vhodné stanici. O

   této  skutečnosti  vyrozumí  dopravce  cestujícího  při žádosti o výdej

   cestovního zavazadla.

 

   § 27

 

   (1)  Živá  zvířata  se  jako  cestovní  zavazadlo přepravují výhradně v

   uzavřených  schránách s nepropustným dnem. Na přepravu živých zvířat se

   vztahují  zvláštní  právní  předpisy.^9)  Cestující,  který podává živé

   zvíře  k  přepravě jako cestovní zavazadlo, proto učiní opatření, aby k

   přepravě  byla  podána  jen zvířata v dobrém zdravotním stavu a schrána

   zajišťovala  vyhovující  životní  podmínky,  aby  nedocházelo k utrpení

   zvířete  zejména působením nepřirozených podnětů vyvolávajících strach,

   zranění nebo jeho uhynutí.

 

   (2)  Schrána  se  živými  zvířaty musí být označena příslušným symbolem

   přepravy  živých  zvířat  a  musí  být  zabezpečena  tak,  aby se během

   přepravy  nepřevrátila  a  byla  ve  svislé  poloze  dnem  dolů.  Podle

   předpokládané  doby  přepravy  musí  cestující, který podává schránu se

   živými  zvířaty  k  přepravě,  zajistit  ve  schráně  také odpovídající

   množství  krmiva a pitné vody. Zvířata nesmí být vystavena při přepravě

   nepřirozeným   otřesům   nebo   působení   nepříznivých  povětrnostních

   podmínek.

 

   § 28

 

   Věci podléhající rychlé zkáze, za něž se považují věci, které se rychle

   kazí  vlivem  tepla nebo chladu, (dále jen "snadno zkazitelné věci") se

   jako  cestovní  zavazadlo  přepravují  výhradně  v  přepravních obalech

   odpovídajících povaze přepravované věci, aby nemohlo dojít k poškození,

   ke změně povahy, k úbytku nebo jinému znehodnocení přepravované věci.

 

   § 29

 

   (1)  Osobní  automobil  se  jako cestovní zavazadlo přepravuje na dráze

   celostátní  a  dráze  regionální  za  podmínek  pro přepravu cestovního

   zavazadla a dále musí být

 

   a)  opatřen  státní  poznávací značkou a v technickém stavu umožňujícím

   jeho naložení a vyložení vlastním pohonem,

 

   b) podle pokynu dopravce ve stanici podací naložen a umístěn cestujícím

   na určené drážní vozidlo a ve stanici určení cestujícím vyložen,

 

   c) při přepravě na drážním vozidle uzamčen a zabržděn a nesmí být v něm

   přepravovány osoby ani ponechána živá zvířata nebo zavazadla,

 

   d)  při  uzavírání  přepravní smlouvy předloženo osvědčení o technickém

   průkazu automobilu.

 

   (2)  Naložený  osobní  automobil  na  určeném  drážním  vozidle zajistí

   dopravce  proti  samovolnému  pohybu  speciálním  zařízením,  které  je

   součástí drážního vozidla.

 

   (3)  Cestující smí po uzavření přepravní smlouvy do osobního automobilu

   naloženého  na drážním vozidle vstupovat jen na vyzvání dopravce nebo s

   jeho souhlasem.

 

   (4)  Přepravní  smlouva  o přepravě osobního automobilu jako cestovního

   zavazadla  je  uzavřena,  jestliže  dopravce vydal zavazadlový lístek a

   potvrdil  v  něm, že osobní automobil podle údajů v zavazadlovém lístku

   byl  naložen  na  určené  drážní  vozidlo.  Zavazadlový lístek může být

   součástí jízdenky cestujícího.

 

   (5)  Podrobnosti  podmínek přepravy osobních automobilů jako cestovního

   zavazadla stanoví smluvní přepravní podmínky.

 

   § 30

 

   Placení přepravného

 

   (1)  Při  přijetí  cestovního  zavazadla k přepravě se platí přepravné,

   které  je  tvořeno  dovozným  a  případnou  cenou sjednanou v souladu s

   cenovými   předpisy^3)   za   služby   s   přepravou   souvisejícími  a

   poskytovanými  dopravcem  podle smluvních přepravních podmínek. Cena za

   služby  s  přepravou související, které se poskytují na přepravní cestě

   nebo ve stanici určení, se platí při výdeji cestovního zavazadla.

 

   (2)  Dopravce vydá cestujícímu doklad o zaplacení dovozného za přepravu

   cestovního   zavazadla   a   případné   ceny   za  služby  s  přepravou

   souvisejícími.

 

   § 31

 

   Změna přepravní smlouvy

 

   (1)   Přepravní  smlouvu  o  přepravě  cestovního  zavazadla  na  návrh

   cestujícího dopravce změní, požaduje-li cestující cestovní zavazadlo

 

   a)  zadržet  na  cestě,  je-li cestovní zavazadlo dostupné v místě, kde

   cestující o změnu žádá,

 

   b)  vydat  v  jiné stanici než ve stanici určení uvedené v zavazadlovém

   lístku.

 

   (2)  Cestující  může  od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže cestovní

   zavazadlo neopustilo stanici podací.

 

   (3)  Ve  smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit i jiné

   způsoby  disponování  s  cestovním  zavazadlem,  zejména možnost vrátit

   cestovní  zavazadlo zpět do stanice podací a případně další podrobnosti

   pro přepravu cestovních zavazadel.

 

   § 32

 

   Dodací lhůta

 

   (1)  Dopravce  zajišťuje, aby cestovní zavazadlo bylo do stanice určení

   přepraveno  dohodnutým  spojem,  který  dopravce  uvede  v zavazadlovém

   lístku  při  jeho  podeji.  Použije-li  dopravce  k přepravě cestovního

   zavazadla  jiný  než  dohodnutý  spoj, dbá, aby cestovní zavazadlo bylo

   přepraveno  do  stanice  určení  nejpozději  ve  stejnou  dobu  jako  u

   dohodnutého spoje.

 

   (2)  Dodací  lhůta  pro  přepravu  cestovního  zavazadla  je zachována,

   jestliže  cestovní  zavazadlo  podané k přepravě bylo ve stanici určení

   dopravcem  přichystáno  k  výdeji  bezprostředně  po skutečném příjezdu

   dohodnutého spoje, nejpozději však do 30 minut po jeho příjezdu.

 

   § 33

 

   Výdej cestovního zavazadla

 

   (1)  Cestovní  zavazadlo  na dráze celostátní a regionální si cestující

   vyzvedne  nejpozději  do 24. hodiny dne následujícího po dni, ve kterém

   dohodnutý  spoj  pro  přepravu  cestovního zavazadla měl podle jízdního

   řádu  dojet  do  stanice určení. Cestovní zavazadlo ve veřejné silniční

   osobní   dopravě   si  cestující  vyzvedne  bezprostředně  po  příjezdu

   dohodnutého spoje do stanice určení.

 

   (2)  Dopravce  vydá  cestovní  zavazadlo cestujícímu nebo jiné osobě po

   předložení  zavazadlového  lístku  a  po  zaplacení případných poplatků

   váznoucích   na  cestovním  zavazadle.  Předložený  zavazadlový  lístek

   zůstává dopravci.

 

   (3)  Není-li  zavazadlový  lístek  předložen,  vydá  dopravce  cestovní

   zavazadlo   jen  tehdy,  prokáže-li  osoba  žádající  výdej  cestovního

   zavazadla  osobní  údaje  a hodnověrně svůj vztah k zavazadlu a písemně

   potvrdí  převzetí  zavazadla.  Dopravce  může  ve smluvních přepravních

   podmínkách   podmínit   vydání   cestovního  zavazadla  bez  předložení

   zavazadlového  lístku  též  složením  částky  ve  výši  prokázané  ceny

   cestovního zavazadla jako zálohy na cestovní zavazadlo. Zálohu dopravce

   vrátí  po  uplynutí  doby  3  měsíců ode dne složení, pokud v této době

   neprokáže právo na vydání cestovního zavazadla jiná osoba.

 

   (4)  Nebylo-li  cestujícímu  zavazadlo po uplynutí dodací lhůty na jeho

   žádost  vydáno,  dopravce  mu na požádání v zavazadlovém lístku vyznačí

   den a hodinu, kdy požádal o výdej cestovního zavazadla.

 

   § 34

 

   Nevyzvednuté cestovní zavazadlo

 

   (1)  Cestovní zavazadlo, které si cestující nevyzvedne v době stanovené

   pro výdej cestovního zavazadla (§ 33 odst. 1), je neodebraným cestovním

   zavazadlem a dopravce je skladuje za smluvní úhradu.

 

   (2)  Po  deseti  dnech  od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního

   zavazadla  dopravce písemně vyzve cestujícího k vyzvednutí neodebraného

   cestovního  zavazadla.  Jestliže  v době do 30 dnů po vyzvání cestující

   zavazadlo  neodebere,  považuje  se  neodebrané  cestovní  zavazadlo za

   nevyzvednutou  věc  podle  §  773  občanského  zákoníku. Nepodaří-li se

   nevyzvednutou  věc  prodat,  považuje  se  věc, kromě živých zvířat, za

   odpad podle zvláštního právního předpisu.11)

 

   (3) Jsou-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla snadno zkazitelné

   věci nebo živá zvířata, skladuje se cestovní zavazadlo po dobu 48 hodin

   od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla.

 

   (4)  Po uplynutí doby podle odstavce 3 se neodebrané cestovní zavazadlo

   se  snadno  zkazitelnými  věcmi  považuje  za  odpad  podle  zvláštního

   právního předpisu.^11)

 

   (5)  Po  uplynutí  doby  podle  odstavce  3, je-li obsahem neodebraného

   cestovního  zavazadla  živé  zvíře,  je  dopravce  oprávněn podle § 773

   občanského  zákoníku  živé  zvíře  prodat.  Do doby prodeje je dopravce

   povinen podle zvláštního právního předpisu^12) o zvíře pečovat.

 

   (6)  O  zacházení  s nevyzvednutým cestovním zavazadlem sepíše dopravce

   zápis.

 

   § 35

 

   Ztráta přepravovaného cestovního zavazadla

 

   (1)   Cestovní  zavazadlo  se  považuje  za  ztracené,  nemohlo-li  být

   cestujícímu  vydáno  nebo  přichystáno  k  výdeji do 15 dnů od uplynutí

   dodací  lhůty  a  obsahuje-li cestovní zavazadlo snadno zkazitelné věci

   nebo  živá  zvířata, do 48 hodin ode dne, ve kterém spoj, jímž mělo být

   zavazadlo přepraveno, dojel do stanice určení.

 

   (2)   Nalezne-li  se  cestovní  zavazadlo,  které  bylo  považováno  za

   ztracené, dopravce o tom vyrozumí cestujícího.

 

   (3)  Do  30  dnů po vyrozumění podle odstavce 2 může cestující požádat,

   aby  mu  bylo  cestovní zavazadlo vydáno v některé stanici na přepravní

   cestě.  V  tomto  případě  cestující vrátí přijatou náhradu škody kromě

   vyplacené částky za překročení dodací lhůty.

 

   (4)  Nepožádá-li  cestující  o  výdej nalezeného cestovního zavazadla v

   době  podle  odstavce  3,  považuje  se  takové  cestovní  zavazadlo za

   nevyzvednutou věc podle § 773 občanského zákoníku.

 

   (5)  Nepodaří-li se nevyzvednutou věc podle odstavce 4 prodat, považuje

   se věc za odpad podle zvláštního právního předpisu.^11)

 

   (6) O zacházení s nalezeným cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.

 

   HLAVA IV

 

   PŘEPRAVA ZÁSILEK

 

   § 36

 

   Podmínky přepravy

 

   (1)  Ve  veřejné  drážní  osobní  dopravě na dráze celostátní, na dráze

   regionální a na dráze lanové a ve veřejné silniční osobní dopravě kromě

   městské  autobusové  dopravy  může  dopravce  ve  smluvních přepravních

   podmínkách  stanovit,  že  přijímá  k  přepravě zásilky, které naplňují

   znaky  cestovních  zavazadel,  ale  s  nimiž  se  osoby podávající je k

   přepravě  současně  nepřepravují  (dále  jen  "zásilky").  Zásilky  lze

   přijmout k přepravě jen ve stanicích nebo přímo ve spojích označených v

   jízdním  řádu,  není-li  tím  omezena  přeprava  cestujících  a  jejich

   zavazadel ani ohrožena bezpečnost cestujících.

 

   (2)  Přepravní  smlouva o přepravě zásilky je uzavřena přijetím zásilky

   dopravcem  k přepravě a vydáním přepravního dokladu o přijetí zásilky k

   přepravě (dále jen "přepravenka").

 

   (3) Přepravenka obsahuje

 

   a) obchodní jméno dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,

 

   b)  jméno,  příjmení  a  adresu  odesílatele  a  příjemce  zásilky nebo

   obchodní  jméno  odesílatele  a  příjemce zásilky a vyrozumívací adresu

   příjemce zásilky,

 

   c) stanici určení,

 

   d) spoj dohodnutý pro přepravu,

 

   e)  počet  kusů,  druh obalu nebo věc a případně údaj o zvláštní povaze

   zásilky,

 

   f) časový údaj o přijetí zásilky k přepravě,

 

   g) výši zaplaceného dovozného.

 

   (4)  Počet dílů, z nichž přepravenka sestává, manipulaci s jednotlivými

   díly  a  případně  další  náležitosti  přepravenky  stanoví dopravce ve

   smluvních přepravních podmínkách.

 

   (5)   Uzavření  přepravní  smlouvy  o  přepravě  zásilky  se  prokazuje

   přepravenkou   vydanou   dopravcem  odesílateli  zásilky  po  zaplacení

   dovozného.

 

   (6)  Odesílatel zajistí převzetí zásilky ve stanici určení nebo přímo u

   vozidla  spoje,  a  to  bezprostředně  po  jeho příjezdu. Dopravce vydá

   zásilku  ve  stanici určení osobě, která se o ni přihlásí a prokáže své

   osobní  údaje.  Zásilka  je  řádně  vydána,  jestliže dopravce uvedl na

   přepravence   osobní   údaje  přejímající  osoby  a  přejímající  osoba

   potvrdila na přepravence příjem zásilky.

 

   (7)  V  ostatním  platí  pro  přepravu  zásilek  přiměřeně ustanovení o

   přepravě  cestovních  zavazadel, kromě ustanovení § 23, 24, 25, 27, 29,

   31 a 33.

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY

 

   HLAVA I

 

   OBECNÁ USTANOVENÍ

 

   § 37

 

   (1)  Skutečnosti,  které  mohou  zakládat  uplatnění  práva z přepravní

   smlouvy  o  přepravě  osob,  se prokazují potvrzením dopravce, případně

   jiným  vhodným  způsobem. Způsob a místo potvrzování těchto skutečností

   stanoví smluvní přepravní podmínky.

 

   (2)  Skutečnosti,  které  mohou  zakládat  uplatnění  práva z přepravní

   smlouvy  o přepravě cestovních zavazadel, se prokazují zápisem sepsaným

   dopravcem.

 

   (3) Při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození cestovního zavazadla,

   nebo  nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující, sepíše o tom dopravce bez

   zbytečného  odkladu  zápis,  a  to  nejpozději  při  výdeji  cestovního

   zavazadla nebo v době, kdy mělo být vydáno.

 

   (4)   Zjistí-li  cestující  při  výdeji  cestovního  zavazadla  zjevnou

   porušenost  nebo  neúplnost  cestovního  zavazadla  nebo okolnosti tomu

   nasvědčující,   požádá   dopravce   nejpozději  při  výdeji  cestovního

   zavazadla o zjištění jeho stavu a o sepsání zápisu.

 

   (5)  V  zápisu  dopravce uvede zjištěný stav cestovního zavazadla, jeho

   hmotnost,  a  pokud je to možné, rozsah škody, její příčinu a dobu, kdy

   vznikla. Stejnopis tohoto zápisu vydá bezplatně cestujícímu.

 

   § 38

 

   (1)  K  uplatňování  práv  vůči  dopravci je oprávněn ten, kdo předloží

   originál   jízdenky  nebo  zavazadlového  lístku;  zní-li  jízdenka  na

   držitele, je oprávněným držitel.

 

   (2)  Práva  z  přepravní  smlouvy o přepravě osob uplatňuje oprávněný u

   dopravce,  u  něhož  skutečnost zakládající uplatnění práva z přepravní

   smlouvy  o  přepravě  osob  nastala,  a  to  v místech k tomu dopravcem

   určených ve smluvních přepravních podmínkách.

 

   (3) Právo z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel uplatňuje

   oprávněný  u dopravce, který cestovní zavazadlo vydal nebo měl vydat, a

   to  v  místech  k  tomu  dopravcem  určených  ve  smluvních přepravních

   podmínkách.

 

   (4)  Práva z přepravní smlouvy se uplatňují písemnou žádostí s uvedením

   důvodů a výše požadované náhrady. Jde-li o vrácení jízdného nebo jiných

   částek z přepravy cestujících, může být žádost podána i ústně.

 

   § 39

 

   (1)  Právo z přepravní smlouvy musí být u dopravce oprávněným uplatněno

   bez  zbytečného  odkladu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců stanovené v §

   771  občanského  zákoníku,  a to ode dne nastoupení jízdy nebo ode dne,

   kdy jízda měla být nastoupena, jde-li o vrácení jízdného; nebo ve lhůtě

   šesti  měsíců  stanovené  v  §  771  občanského zákoníku ode dne vydání

   cestovního  zavazadla  příjemci  nebo ode dne vzniku přepravní smlouvy,

   jestliže  k vydání cestovního zavazadla nedošlo, jde-li o náhradu škody

   vzniklé na přepravovaném cestovním zavazadle. Není-li právo z přepravní

   smlouvy uplatněno v uvedené lhůtě, zaniká.

 

   (2)  Uplatněná  práva  z  přepravy  vyřídí dopravce nejpozději do třech

   měsíců ode dne doručení podané žádosti.

 

   HLAVA II

 

   PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY O PŘEPRAVĚ OSOB

 

   § 40

 

   (1) Cestující ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě má právo

 

   a)  při  neprovedení  přepravy  z  důvodů na straně dopravce na vrácení

   jízdného,

 

   b)  jestliže  z  důvodů na straně dopravce dojde zpožděním spoje, který

   cestující  použil  pro  přepravu,  ke  ztrátě  přípoje  v  rámci  jedné

   přepravní   smlouvy   nebo   nebyla-li   dokončena   započatá  přeprava

   cestujícího spojem, jímž jízdu nastoupil, na

 

   1.   další   přepravu  do  cílové  stanice  nejbližším  vhodným  spojem

   příslušného   dopravce   nebo   použití   náhradní  autobusové  dopravy

   provozované přechodně za omezenou nebo zastavenou drážní dopravu, nebo

 

   2.  bezplatnou  přepravu  do nástupní stanice nejbližším vhodným spojem

   příslušného  dopravce; cestující s jízdenkou pro jednotlivou jízdu má v

   tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného, nebo

 

   3.  vrácení  jízdného  za neprojetý úsek cesty, vzdal-li se cestující s

   jízdenkou  pro jednotlivou jízdu další jízdy a dopravce tuto skutečnost

   potvrdil,

 

   c)  v případě, že spoj, který hodlal pro přepravu použít, má z nástupní

   stanice  cestujícího  zpoždění  60  minut  a více a cestující s platnou

   jízdenkou  pro  jednotlivou  jízdu  se  proto  vzdal  jízdy, na vrácení

   jízdného.

 

   (2)  Cestující  na  dráze  celostátní  a  dráze  regionální  s  platnou

   jízdenkou pro jednotlivou jízdu má dále právo na

 

   a)  vrácení rozdílu jízdného, jestliže byl přepraven z důvodů na straně

   dopravce v nižší vozové třídě, než na kterou měl zakoupenou jízdenku,

 

   b)  vrácení  jízdného,  jestliže  se  cestující  s  jízdenkou pro vyšší

   vozovou  třídu  vzdá jízdy, protože mu nebylo přiděleno místo ve vozové

   třídě, na niž měl zakoupenou jízdenku,

 

   c) vrácení příplatku za vlak vyšší kvality, jestliže z důvodů na straně

   dopravce  nebyl tímto vlakem přepraven nebo je-li zpoždění tohoto vlaku

   60  minut  a  více v cílové stanici nebo ve stanici, kde se cestující z

   důvodu tohoto zpoždění vzdal další jízdy.

 

   (3)  Cestující  s  platnou  místenkou  nebo  dokladem  o zaplacení ceny

   příplatku za lůžko nebo za lehátko, kterému z důvodů na straně dopravce

   nebylo  přiděleno místo ve spoji uvedeném na těchto dokladech, má právo

   na vrácení zaplacené ceny za místenku nebo ceny příplatku za lůžko nebo

   za  lehátko;  v  takovémto případě má cestující dále právo na zaplacení

   částky dopravcem ve výši pětinásobku ceny místenky.

 

   (4)  Cestující  s platným dokladem o zaplacení ceny příplatku za lůžko,

   který  byl  z důvodů na straně dopravce přepraven v lehátkovém vozu, má

   právo  na  vrácení  rozdílu  ceny mezi zaplaceným příplatkem za lůžko a

   příplatkem za použité lehátko.

 

   § 41

 

   (1)  Nenastoupí-li  cestující s platnou jízdenkou pro jednotlivou jízdu

   cestu z důvodů na své straně, má právo na vrácení zaplaceného jízdného,

   jestliže nepoužitou jízdenku dopravci vrátí

 

   a)  jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo na

   dráze regionální, nejpozději v den na ní uvedený jako den nástupu jízdy

   nebo  potvrdil-li dopravce nejpozději v tento den nevyužití jízdenky, a

   při  částečném  nevyužití jízdenky pro jednotlivou jízdu má v takovémto

   případě  právo  na  vrácení  jízdného  za  neprojetý  úsek  cesty;  při

   samoobslužném způsobu odbavení se jízdné nevrací,

 

   b)  před  odjezdem  spoje,  na  který  byla  jízdenka  vydána, ve lhůtě

   stanovené  dopravcem  ve  smluvních  přepravních  podmínkách,  jde-li o

   veřejnou silniční osobní dopravu kromě městské autobusové dopravy.

 

   (2)  Nevyužije-li  cestující zaplacené místo v lůžkovém nebo lehátkovém

   voze  z  důvodů  na  své  straně a doklad o zaplacení ceny příplatku za

   lůžko  nebo za lehátko dopravci vrátí před odjezdem spoje, na který byl

   příplatek   zakoupen,   ve   lhůtě  stanovené  dopravcem  ve  smluvních

   přepravních  podmínkách,  má  právo  na vrácení ceny příplatku za lůžko

   nebo za lehátko.

 

   (3)  Ve  smluvních  přepravních  podmínkách může dopravce stanovit výši

   nákladů,  které při vrácení jízdného, zaplacené ceny příplatku za lůžko

   nebo  za  lehátko  odečte.  Z  vráceného  jízdného je vyloučena cena za

   místenku.

 

   § 42

 

   (1) V městské hromadné dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.

 

   (2)  Za  nevyužitou nebo částečně nevyužitou časovou jízdenku se jízdné

   nevrací,  nestanoví-li  dopravce  ve  smluvních  přepravních podmínkách

   jinak.

 

   (3)  Za  ztracenou  nebo poškozenou jízdenku dopravce náhradní jízdenku

   bezplatně neposkytuje, pokud ztrátu nebo poškození nezpůsobil sám.

 

   (4)  Jestliže  ve  veřejné  drážní  a  silniční  osobní  dopravě  nebyl

   cestující přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.

 

   (5)  Cestující,  který  byl  vyloučen z přepravy pověřenou osobou, nemá

   právo  na  vrácení  zaplaceného  jízdného ani na vrácení zaplacené ceny

   místenky  nebo  příplatku za vlak vyšší kvality nebo příplatku za lůžko

   nebo za lehátko.

 

   HLAVA III

 

   PRÁVA Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY O PŘEPRAVĚ CESTOVNÍCH ZAVAZADEL

 

   § 43

 

   Vyloučení  odpovědnosti  dopravce  za škodu na cestovním zavazadle a za

   jeho opožděný výdej

 

   Dopravce  neodpovídá  za  škodu  na  přepravovaném cestovním zavazadle,

   pokud  ztráta,  poškození nebo opožděný výdej cestovního zavazadla byly

   způsobeny za těchto podmínek:

 

   a) obal neodpovídá povaze přepravované věci,

 

   b)  obsahem  cestovního  zavazadla  jsou  věci, které nesmí být obsahem

   zavazadla (§ 19), živá zvířata a snadno zkazitelné věci, jestliže obsah

   zavazadla  nebyl  pravdivě  deklarován  a  k poškození došlo přirozenou

   povahou věci,

 

   c)  nastaly  okolnosti,  jimiž jsou živelní pohromy nebo neodvratitelná

   jednání třetích osob, které dopravce nemohl odvrátit ani při vynaložení

   veškerého úsilí,

 

   d)  jednáním  cestujícího,  které  má za následek poškození nebo ztrátu

   jeho přepravovaného zavazadla.

 

   Náhrada škody

 

   § 44

 

   (1) Při úplné ztrátě cestovního zavazadla má oprávněný právo na vrácení

   zaplaceného  přepravného  za  zavazadlo  a  na  náhradu  prokázané ceny

   ztraceného zavazadla, kterou mělo v době jeho podání k přepravě.

 

   (2) Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytuje náhrada podle

   odstavce 1 odpovídající ztracené části zavazadla.

 

   (3)  Neprokáže-li  oprávněný  cenu ztraceného cestovního zavazadla nebo

   jeho  části, přísluší mu náhrada ve výši 100 Kč za každý i jen započatý

   chybějící  kilogram  hmotnosti cestovního zavazadla, nejvýše však 1 500

   Kč.

 

   (4)  Při  ztrátě automobilu podaného k přepravě jako cestovní zavazadlo

   přísluší  oprávněnému  náhrada prokázané škody podle zůstatkové hodnoty

   automobilu.

 

   (5)  Při  poškození  cestovního zavazadla má oprávněný právo na náhradu

   škody,  která  odpovídá  škodě  vzniklé na cestovním zavazadle, nejvýše

   však do výše náhrady stanovené při ztrátě cestovního zavazadla.

 

   (6) Za nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla (§ 32)

   dopravce  zaplatí  oprávněnému  na  jeho  žádost  částku  ve výši jedné

   desetiny  dovozného  za každý i jen započatý den následující po dni, ve

   kterém  mělo  být zavazadlo přichystáno k výdeji, nejvýše však polovinu

   dovozného.

 

   (7)  Prokáže-li  oprávněný,  že  nedodržením  dodací lhůty pro přepravu

   cestovního  zavazadla  utrpěl  jinou škodu, vyplatí mu dopravce na jeho

   žádost namísto částky podle odstavce 6 náhradu prokázané škody, nejvýše

   však do výše zaplaceného dovozného.

 

   (8) Pokud je součet náhrad při nedodržení dodací lhůty, částečné ztrátě

   a  poškození  cestovního  zavazadla  vyšší  než náhrada škody při úplné

   ztrátě cestovního zavazadla, poskytne se oprávněnému náhrada škody jako

   při úplné ztrátě cestovního zavazadla.

 

   § 45

 

   (1)  Odstoupí-li  cestující  od přepravní smlouvy o přepravě cestovního

   zavazadla   ve  stanici  podací  dříve,  než  bylo  cestovní  zavazadlo

   odesláno,  vrátí  mu  dopravce  na  jeho  žádost  zaplacené  dovozné po

   odečtení  částky  za  každé  cestovní  zavazadlo,  jejíž  výši  stanoví

   dopravce   ve  smluvních  přepravních  podmínkách.  Jestliže  cestující

   odstoupí  od  přepravní  smlouvy  z  důvodu  zpoždění  spoje  nebo jeho

   odřeknutí, částka se neodečte.

 

   (2)  Vydá-li  dopravce cestovní zavazadlo v některé stanici na cestě na

   žádost  cestujícího  z  důvodů, které nezapříčinil dopravce, dovozné se

   nevrací.

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   PODMÍNKY PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI

 

   § 46

 

   (1)  V  oblastech,  kde  se  dopravní  obslužnost  uskutečňuje  v rámci

   integrované  dopravy,^13)  musí  být  na  základě  smlouvy  mezi  všemi

   zúčastněnými  dopravci  vydávány  jednotné  jízdní  doklady  platné pro

   všechny  zúčastněné  dopravce  nebo  musí  být navzájem uznávány jízdní

   doklady  jednotlivých  dopravců.  Obsahem  smlouvy  jsou  též  podmínky

   přepravy ručních zavazadel a spoluzavazadel.

 

   (2)  Jízdenka  zakoupená  u  jednoho  dopravce na dráze celostátní nebo

   regionální platí po celé sjednané přepravní cestě na těchto dráhách bez

   ohledu,  zda  přepravní  smlouvu  plní  jeden  či  více dopravců, kteří

   postupně  uspokojují  přepravní  potřeby  na  sjednané  přepravní cestě

   pravidelně jedoucími vlaky podle platného jízdního řádu.

 

   (3)  Uskutečňuje-li  přepravu  cestujících,  která  je  předmětem jedné

   přepravní smlouvy, více dopravců, odpovídá každý dopravce zúčastněný na

   přepravě za přepravu po té části přepravní cesty, již zajišťuje.

 

   (4) Uskutečňuje-li přepravu cestovního zavazadla více dopravců na dráze

   celostátní  a  regionální,  která je předmětem jedné přepravní smlouvy,

   odpovídá  každý dopravce zúčastněný na přepravě za přepravu po té části

   přepravní  cesty,  již  zajišťuje.  Každý  následující dopravce tím, že

   převezme cestovní zavazadlo, vstupuje do přepravní smlouvy a přijímá na

   sebe  závazky,  které  pro  něho  z  této  přepravní smlouvy vyplývají.

   Přebírající   dopravce   potvrdí   převzetí   cestovního  zavazadla  od

   předchozího  dopravce  v  zavazadlovém  lístku s vyznačením data a doby

   převzetí,  případně sepíše zápis o stavu cestovního zavazadla nebo jeho

   obalu.

 

   (5)  Náhradu  za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního

   zavazadla  v  rozsahu  podle tohoto přepravního řádu uhradí oprávněnému

   dopravce,  u  kterého  bylo  právo  z  přepravní smlouvy uplatněno, i v

   případech,   jestliže  úplnou  nebo  částečnou  ztrátu  nebo  poškození

   cestovního zavazadla nezpůsobil.

 

   (6)  Uzavřel-li  dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí

   více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového

   jízdného   nebo   dovozného   ve   výši  odpovídající  délce  přepravní

   vzdálenosti, kterou zajišťoval, nedohodnou-li se smluvně jinak.

 

   § 47

 

   (1)  Za škodu vzniklou na cestovním zavazadle, provádí-li přepravu více

   dopravců,  odpovídá  ten dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy

   škoda   na  přepravovaném  cestovním  zavazadle  vznikla.  Je-li  škoda

   způsobena  několika  dopravci,  odpovídá  každý z nich za škodu, kterou

   způsobil.  Nelze-li  zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo,

   odpovídají   za  škodu  všichni  zúčastnění  dopravci  v  poměru  podle

   přepravní vzdálenosti.

 

   (2)  Bylo-li  nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla

   zaviněno  několika  dopravci,  rozdělí  se náhrada mezi tyto dopravce v

   poměru zpoždění vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.

 

   § 48

 

   Pro   vzájemné  předávání  cestovních  zavazadel  mezi  dopravci  platí

   ustanovení o přebírání cestovních zavazadel dopravcem od cestujícího, o

   vydávání  cestovních  zavazadel  dopravcem  oprávněnému  a ustanovení o

   zjišťování   skutečností,   které  mohou  zakládat  uplatnění  práva  z

   přepravní  smlouvy  o přepravě cestovních zavazadel, není-li smlouvou o

   vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   SPOLEČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

 

   § 49

 

   Společná ustanovení

 

   (1)  Dopravce  ve  veřejné  drážní osobní dopravě na dráze celostátní a

   regionální  a  na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky^14)

   uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále

   je  zveřejňuje  na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou

   část  z  nich  zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve

   vozidle.   Dopravce   ve  veřejné  linkové  dopravě  vyhlašuje  smluvní

   přepravní  podmínky^14)  uveřejněním  jejich  plného  znění  na místech

   určených  pro  styk  s  cestujícími  a  dále  podstatnou  část  z  nich

   zveřejňuje  v  jízdním  řádu  a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné

   dopravě  vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného

   znění  na  místech  určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z

   nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu.

 

   (2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v

   rozporu  s  ustanoveními  tohoto  přepravního  řádu  ani s ustanoveními

   jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí

   být  smluvními  přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby

   jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem.

 

   (3)   Uzavřením  přepravní  smlouvy  přistupuje  cestující  na  smluvní

   přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

 

   (4) Přepravní doklady, zejména jízdenka a zavazadlový lístek, mohou mít

   také  podobu  elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a

   zpracování  údajů  zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních

   dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.

 

   § 50

 

   Zrušovací ustanovení

 

   Zrušují se:

 

   1. Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.

 

   2. Vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.

 

   3.  Vyhláška č. 98/1966 Sb., kterou se mění některá ustanovení vyhlášky

   č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.

 

   4. Vyhláška č. 151/1971 Sb., kterou se mění vyhláška č. 127/1964 Sb., o

   městském přepravním řádu.

 

   5.  Vyhláška  č.  118/1973  Sb.,  kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 151/1971

   Sb.

 

   6.  Vyhláška  č.  4/1976  Sb.,  kterou  se  mění a doplňuje vyhláška č.

   132/1964  Sb.,  o  železničním  přepravním  řádu,  ve znění vyhlášky č.

   98/1966 Sb.

 

   7. Vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.

 

   8.  Vyhláška  č.  152/1983  Sb.,  kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   132/1964  Sb.,  o  železničním  přepravním  řádu,  ve  znění pozdějších

   předpisů.

 

   9.  Vyhláška  č.  35/1985  Sb.,  kterou  se mění a doplňuje vyhláška č.

   3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.

 

   10.  Vyhláška  č.  44/1985  Sb.,  kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11.  Vyhláška  č.  74/1985  Sb.,  kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   132/1964  Sb.,  o  železničním  přepravním  řádu,  ve  znění pozdějších

   předpisů, vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a

   vlečkami   a   o  vztazích  mezi  zúčastněnými  organizacemi  (vlečkové

   podmínky),  ve  znění  pozdějších předpisů, a vyhláška č. 9/1984 Sb., o

   kontejnerovém přepravním řádu.

 

   12.  Vyhláška  č.  357/1990  Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   132/1964  Sb.,  o  železničním  přepravním  řádu,  ve znění vyhlášky č.

   98/1966  Sb.,  vyhlášky  č.  4/1976  Sb.,  vyhlášky  č.  152/1983 Sb. a

   vyhlášky č. 74/1985 Sb.

 

   13.  Vyhláška  č.  462/1992  Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   14.  Vyhláška  č.  71/1999  Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu

   osob.

 

   § 51

 

   Účinnost

 

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

 

   Ministr:

 

   Ing. Schling v. r.

 

   1) § 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

 

   § 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.

 

   2)  §  86  zákona  č.  100/1988  Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění

   zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.

 

   3)  Zákon  č.  526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.,

   zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb.

 

   4) § 37 odst. 5 písm. c) zákona o dráhách.

 

   § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.

 

   5) § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách.

 

   § 18a odst. 2 písm. b) zákona o silniční dopravě.

 

   6)  §  2  písm.  b)  vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné

   technické  požadavky  zabezpečující  užívání  staveb osobami s omezenou

   schopností pohybu a orientace.

 

   7) § 39b zákona o dráhách.

 

   § 19a zákona o silniční dopravě.

 

   8)  §  4  odst.  1  písm.  a)  vyhlášky  č. 102/1995 Sb., o schvalování

   technické  způsobilosti  a  technických  podmínkách  provozu silničních

   vozidel  na  pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb.,

   vyhlášky č. 4/1998 Sb. a vyhlášky č. 244/1999 Sb.

 

   9)  Například  zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární péči a o změně

   některých  souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č.

   29/2000 Sb.

 

   10)  Zákon  č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona

   č.  26/1993  Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona

   č.  326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona

   č.  18/1997  Sb.,  nálezu  Ústavního  soudu  č.  186/1997  Sb.,  nálezu

   Ústavního  soudu  č.  138/1999  Sb.,  zákona č. 168/1999 Sb., zákona č.

   325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb. a zákona č. 329/1999 Sb.

 

   11) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.,

   zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 37/2000 Sb.

 

   12)  Zákon  č.  246/1992  Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

   zákona  č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb.

   a zákona č. 30/1998 Sb.

 

   13) § 2 zákona o silniční dopravě.

 

   14) § 37 odst. 7 zákona o dráhách.

 

   § 18b odst. 2 zákona o silniční dopravě.

---

zdroj: www.gov.cz

staženo dne 30. 11. 2011