kleště ČSD Kleště umožňují proštípnutí jízdenky a zároveň slouží jako čtyřhran k zamykání/odemykání kupé, toalet, oken ap. Při kontrole děroval průvodčí poloviční jízdenku jednou dírkou a celou jízdenku dvěma dírkami. | |
kleště ČD Kleště umožňují orazítkování jízdenky. Oproti předchozímu typu nemají tyto kleště čtyřhran. Při kontrole orazítkoval jízdenku průvodčí černě, revizor červeně. | |
Nastavení razítka: číslo vlaku a datum | |
kleště používané řidiči a průvodčími dopravních podniků a ČSAD Kleštěmi děroval řidič nebo průvodčí papírovou jízdenku z bločku. U dopravních podniků tak vyznačil vyznačil datum a hodinu, číslo linky a směr jízdy. | |
Znehodnocovače se začaly používat od května 1974 v Praze. Rozšířily se do většiny MHD (Brno a Ostrava odlišný typ). Cestující si musel předem zakoupit jízdenku (za 1 Kčs) a po nástupu do vozu ji musel vložit do znehodnocovače a přitažením plastového hrdla na jízdence vyznačit započetí jízdy. Pro znehodnocení jízdenky se používaly ve znehodnocovači tři kolíky (s 84 kombinacemi nastavení) a nebo 4 kolíky (se 126 kombinacemi). Po roce 2000 začaly sestém MOC vytěsňovat jiné odbavovací systémy. | |
Terčem dává revizor řidiči autobusu znamení k zastavení. Lze tak provést kontrolu mimo zastávku. Z hlediska pravidel silničního provozu nejde o zastavení vozidla, ale jde o zastavení. Zastavit "na plácačku" přikazují řidiči interní předpisy dopravce. |